Při sousedských sporech o stromy je nutné řešit, jak jsou staré
Brno 18. září (ČTK) - Soudy musí při sousedských sporech kvůli stromům na hranicích pozemků zvažovat, zda byly vysazené před účinností nového občanského zákoníku, anebo až po ní. Odvíjí se od toho případná aplikovatelnost ustanovení, na jehož základě se lze u soudu domáhat odstranění konkrétní dřeviny. Použít ustanovení platné od 1. ledna 2014 na dříve vysazené stromy by bylo nepřípustnou retroaktivitou, plyne z čerstvě publikovaného rozsudku Nejvyššího soudu (NS).
Vysazení stromu je jednorázovým aktem. “Pokud tento okamžik nastal před účinností občanského zákoníku, jedná se o uzavřený skutek, který s ohledem na zásady evropské právní tradice nemůže být podroben právním následkům, které jsou stanoveny novým právem,” stojí v rozsudku.
Nový občanský zákoník říká, že pokud má vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice parcel. Pokud je už vysadil a nechal vzrůst, lze se domáhat jejich odstranění. Pokud z místních zvyklostí neplyne něco jiného, platí podle zákoníku pro stromy dorůstající zpravidla víc než tři metry výšky přípustná vzdálenost tři metry od společné hranice pozemků, pro ostatní stromy pak 1,5 metru.
V konkrétním sporu se sousedé z Královéhradecka přeli kvůli stromům, z nichž na vedlejší pozemek padalo jehličí a listí. Okresní soud v Hradci Králové žalobě částečně vyhověl a nařídil pokácet jedli a jalovec. Žalovaná strana podala dovolání, v němž žádala NS o ujasnění pojmů “rozumné” důvody” a “místní zvyklosti”. NS ovšem dospěl k závěru, že sporné ustanovení vůbec nebylo možné aplikovat.
Starší občanský zákoník obdobný paragraf neobsahoval. V době jeho platnosti nebylo možné domáhat se v podobných situacích uložení aktivní povinnosti, například pokácení stromu, ale pouze toho, aby se soused zdržel určitého rušení. Sporné ustanovení nového občanského zákoníku lze tak aplikovat jen na stromy vysazené po 1. lednu 2014.
I aktuálně platný kodex však dává nespokojeným sousedům další prostředky k obraně, například takzvanou zápůrčí žalobu o zdržení se protiprávního zasahování do vlastnického práva. V konečném důsledku tak člověk může dosáhnout i pokácení dříve vysazených stromů, ačkoliv to nebude přímým žalobním požadavkem. Další možností je poukazovat na hrozící újmu na životě, zdraví nebo na vlastnictví.
Další články
Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Olomouc 3. září (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil tříleté podmíněné tresty s odkladem na zkušební dobu pěti let praktickému lékaři Vladimíru Líčeníkovi a lékárníkovi Luďku Konvičkovi v kauze údajných rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí.
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.
