Články s tagem: sousedská práva

Brno 25. června (ČTK) - Až k Nejvyššímu soudu dospěl sousedský spor kvůli světelným zábleskům z nerezové rotační hlavice na komíně. Žena z Kolínska kvůli odleskům zažalovala sousedku.

Chov včel, starobylá lidská činnost s hlubokými kořeny v historii, se v posledních letech těší rostoucí popularitě[1]. Kromě produkce medu a dalších včelích produktů hrají včely klíčovou roli v opylování rostlin a udržování biodiverzity[2].

Během naší několikadílné cesty nezvyklými případy ze soudních síní se podíváme napříč různými jurisdikcemi.

Stavíte na pozemku, který znáte jako své vlastní boty nebo váš dům již pamatuje nejednoho prezidenta? Přesto se může stát, že soused s katastrální mapou v ruce namítá, že část vašeho domu nebo jiné stavby zasahuje na jeho pozemek. V lepším případě můžete čelit požadavkům na peněžitou náhradu, v horším případě bude soused požadovat odstranění předmětné části stavby. Není třeba propadat trudomyslnosti, právní řád nabízí řešení.

V současné době neustále roste počet domácích fotovoltaických elektráren (FVE). Napomáhá tomu skokový nárůst cen elektřiny, aktuálně poskytované dotace i snaha jednotlivců řešit zásobení svých domácností elektřinou více ekologicky. Tento trend však může zvláště v rezidenčních oblastech v praxi způsobovat problémy z hlediska sousedských sporů, zejména pokud se jeden vlastník rozhodne postavit určitou stavbu či případně nadstavit stávající objekt, čímž zastíní FVE na domě sousedního vlastníka.

V praxi se častokrát děje, že lidé nevědí, na který konkrétní orgán státní správy nebo samosprávy se mají obrátit.

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj David Uhlíř) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, Krajského soudu v Českých Budějovicích a Krajského úřadu Jihočeského kraje, neboť jimi bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatelky vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Opravňuje nový občanský zákoník ke vstupu na sousedův pozemek za účelem nezbytné údržby vlastní nemovitosti? Podle Nejvyššího soudu ano, ale pokud s tím soused nesouhlasí, je třeba si nejdřív opatřit rozhodnutí...

Brno 18. září (ČTK) - Soudy musí při sousedských sporech kvůli stromům na hranicích pozemků zvažovat, zda byly vysazené před účinností nového občanského zákoníku, anebo až po ní. Odvíjí se od toho případná aplikovatelnost ustanovení, na jehož základě se lze u soudu domáhat odstranění konkrétní dřeviny. Použít ustanovení platné od 1. ledna 2014 na dříve vysazené stromy by bylo nepřípustnou retroaktivitou, plyne z čerstvě publikovaného rozsudku Nejvyššího soudu (NS).

Sousedské spory jsou nejčastěji vyvolány situací, kdy vlastník nebo jiný uživatel (např. rodinný příslušník vlastníka, nájemce) nemovitosti jedná takovým způsobem, že obtěžuje osoby vlastnící nebo užívající sousedních nemovitostí. Právní úprava sousedských vztahů se ovšem použije též na případy, kdy osoba obtěžuje svým jednání vlastníky nebo uživatele nemovitostí, se kterými přímo nesousedí, společná hranice pozemku tedy není podmínkou.

„Bojovat cenou podle mě není nejlepší způsob, jak se etablovat na trhu,“ míní Štěpán Ciprýn z advokátního dua CIKR. „Když hledáte advokáta, znamená to, že máte nějaký problém, stejně jako když hledáte lékaře. A když vás bolí zub, nepřemýšlíte o tom, kolik dáte za jeho vytržení,“ dodává jeho kolega Pavel Kiršner. Jaká jsou specifika poskytování služeb pro bono, jakých chyb se advokáti ve styku s klienty nejčastěji dopouštějí a mnoho dalšího se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Skutečnost, že vlastník silnice je povinen strpět její obecné užívání bez možnosti regulovat provoz na ní bez dalšího neznamená, že nemůže ovlivnit imise z takového provozu pomocí jiných nástrojů, řekl Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 3277/2014.