Odpovědnost vlastníka komunikace za imise
Skutečnost, že vlastník silnice je povinen strpět její obecné užívání bez možnosti regulovat provoz na ní bez dalšího neznamená, že nemůže ovlivnit imise z takového provozu pomocí jiných nástrojů, řekl Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 3277/2014.
Podle § 27 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích vlastník komunikace neodpovídá za škody vzniklé vlastníkům sousedních nemovitostí v důsledku provozu na místní komunikaci či chodníku, ale odpovídá za škody, které jim vznikly v důsledku stavebního nebo dopravně-technického stavu těchto komunikací.
Domáhá-li se vlastník pozemku proti rušení (imisím) pocházejícím z pozemní komunikace, soud nejprve zjistí, zda jde o rušení přesahující míru přiměřenou poměrům a zda omezuje obvyklé užívání nemovitosti (přičemž limity stanovené v hygienických a jiných veřejnoprávních předpisech jsou pouze pomocným ukazatelem). Dále zjistí, zda toto rušení má alespoň z části původ ve stavebním stavu komunikace nebo v jiných okolnostech přičitatelných jejímu vlastníkovi (zejm. frekvence a kvalita úklidu komunikace). V kladném případě uloží vlastníkovi komunikace, aby se zdržel rušení imisemi, a uvede, jaké závady je třeba odstranit a jaká opatření učinit.
Otázka, zda jde o rušení nad míru přiměřenou poměrům, podle nového občanského zákoníku znamená, jaká je přípustná míra imisí v obdobných lokalitách. Nelze např. argumentovat tím, že určitý stav imisí zde byl při koupi pozemku a tudíž je nový vlastník povinen tento stav (tyto poměry) snášet. V zásadě platí, že buďto hlučnost a prašnost odpovídá podobným místům, kde je stav silnice vyhovující, nebo nikoliv a vlastník sousedního pozemku má možnost domáhat se nápravy podle § 1013 odst. 1 občanského zákoníku, v extrémním případě i podle § 2903 odst. 2.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu
Odpovědnost za videa na platformě
Společnost Google může nést odpovědnost za videa na platformě YouTube zveřejněná obchodními partnery



