Principy správy dat veřejného sektoru patrně získají zákonné zakotvení

Návrh zákona, jehož projednáním sněmovní jednací den skončil, dostanou k posouzení senátoři.

Data se podle předlohy stanou samostatnou veličinou a nebudou už závislá na informačním systému, ve kterém jsou spravována. Bude tak možné je opětovně využít. Správci dat, které zákon nově také vymezuje, budou povinni zajišťovat popis dat a jejich identifikaci. Popisy se budou evidovat v nových veřejných registrech, a to v Národním katalogu dat a v Národním geoportálu.

Veřejná správa, ale i veřejnost budou podle zdůvodnění vědět, s jakými daty stát nakládá a k čemu slouží, což má vést k rozšíření možností jejich využití. Zákon také stanovuje pravidla řízeného přístupu k datům.

Správci dat budou subjekty z veřejného sektoru, které informační systémy s daty vedou. Předpis se ale nebude vztahovat na instituce, u kterých by navrhované povinnosti ohrozily plnění jejich úkolů, nebo u kterých by bylo zavedení z hlediska nákladů nevýnosné. V praxi se tak zákon nebude týkat například zpravodajských služeb, bezpečnostních sborů, ale i územních samosprávních celků. Požadavky ze zákona ale mohou dodržovat dobrovolně, pokud to neohrozí jejich úkoly.

Data v jednotlivých systémech nejsou podle důvodové zprávy materiálu nyní nijak popisována. Správci systémů tak přesně neví, jaké údaje mají. Mnoho subjektů navíc podle zprávy nemá ke svým datům reálný přístup, protože data má v držení dodavatel informačního systému. “Jednotlivá agendová místa nemohou bez znalosti existence specifických dat žádat o přístup k nim a jejich využití a tím pádem nemohou efektivně tvořit služby pro občany a obecně digitalizovat,” uvádí autoři ve zprávě.

Jednorázové náklady předkladatelé odhadli na 432,9 milionu korun, roční personální a provozní náklady pak na 290 milionů korun.