Regulace spotřebitelských úvěrů pádům do dluhových pastí nezabrání

Spotřebitelé, kteří na úvěr od registrovaného poskytovatele nedosáhnou, budou svoji potřebu uspokojovat mimo regulovaný trh za nekontrolovaných podmínek úvěrování i vymáhání. Dojde tak ke zhoršení situace finančně méně gramotných osob, které by měl zákon naopak chránit. Jeho přijetí zároveň povede ke zdražení úvěrových služeb a ve svém současném znění také výrazně zkomplikuje proces mimosoudního vymáhání pohledávek.

„Snížení nabídky úvěrů na regulovaném trhu automaticky neznamená snížení počtu předlužených osob nebo exekucí. Spotřebitelé, kteří nesplní podmínky licencovaných poskytovatelů, budou svoji poptávku uspokojovat mimo regulovaný trh. V důsledku toho se možná sníží počty uvedené v oficiálních statistikách, rozhodně se však nezlepší reálná situace dlužníků,“ upozorňuje Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů. Regulace půjček sama o sobě neodradí spotřebitele od využívání služeb nelegálních poskytovatelů. Přispět k tomu naopak může důsledné zvyšování finanční gramotnosti, která se opakovaně ukazuje jako nedostatečná.

Zákon ve svém aktuálním znění zároveň výrazně zkomplikuje proces vymáhání pohledávek. K jeho prodloužení přispěje v první řadě schválené zrušení rozhodčích doložek. „Je pravdou, že i v zahraničí se od využívání rozhodčích doložek ve vztazích se spotřebiteli postupně ustupuje. Tento trend obecně považuji za správný, v českém prostředí ovšem zatím nedává smysl. Důležitým předpokladem je totiž rychlejší a efektivnější fungování justice, které u nás bohužel stát dlouhodobě není schopen personálně ani materiálně zajistit,“ říká Pavel Staněk.

Kromě toho zákon zřejmě prakticky znemožní činnost inkasních agentur. Ty dnes běžně poskytují klientům splátkové kalendáře, které jsou pro dlužníky poměrně vstřícným a schůdným řešením dluhové situace. Tím se ovšem podle výkladu návrhu zákona staví do role poskytovatelů úvěrů, a musí se tak podrobit stejné regulaci. „Inkasní agentury by nově musely například prověřovat úvěruschopnost dlužníka, což je vzhledem k okolnostem naprostý nesmysl,“ upozorňuje Pavel Staněk a dodává: „Zhroucení trhu mimosoudního vymáhání pohledávek povede ke zbytečnému nárůstu počtu žalob i exekucí, které jsou dnes obvykle využívány až v případě neúspěšnosti mimosoudního inkasa. Proces vymáhání tak bude pro dlužníky bolestivější, pro věřitele pak zdlouhavější a celkově dražší.“