Samostatný zákon o fakultních nemocnicích zřejmě nevznikne

Zákon o univerzitních nemocnicích měl v minulosti zavádět novou právní formu, na níž by se podílely nemocnice a univerzita. “Je sedm zdokumentovaných pokusů, pouze jeden byl projednán v parlamentu, ale následně zrušen ústavním soudem,” uvedl na semináři Michal Koščík z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Poslední návrh byl do sněmovny předložený v roce 2017 za ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD), poslanecká sněmovna ho ale nestihla projednat. Všechny úpravy měly podle něj společnou snahu o zavedení nějaké formy společného dozorového orgánu, například správní rady.

“Do konce volebního období je reálné připravit změnový zákon,” dodal ministr. Změnit by se měl například zákon o zdravotních službách nebo zákoník práce. Novelizovat by bylo třeba také zákon o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta.

Problematické totiž podle diskutujících je, že má jeden lékař část úvazku v nemocnici a část na univerzitě. Rozdělení je podle nich umělé. “Jsme buď na grantu, děláme klinickou činnost nebo učíme. V konkrétní minutě ale nejsme schopni říct, co zrovna děláme,” řekl ministrův náměstek Roman Prymula. Podle současné právní úpravy nemůže lékař svůj školský úvazek na lékařské fakultě započítat do předatestační přípravy. “Dnes všichni mají 0,5 úvazek v nemocnici, což je ideální z hlediska hierarchie, ale protiprávní z hlediska atestační přípravy,” dodal Koščík.

Představitelé lékařských fakult a univerzit diskutovali o tom, zda je současná forma nemocnice jako příspěvkové organizace a fakulty jako součásti veřejné vysoké školy vyhovující. Vztahy mezi oběma subjekty v současné době upravují vzájemné smlouvy. Většina navrhovala jen dílčí úpravy a postupnou kultivaci.

Podle ředitelů nemocnic Romana Krause (ODS) z Fakultní nemocnice Brno a exministra Ludvíka, který se vrátil do čela pražské Fakultní nemocnice Motol, jsou největší problémy, které status příspěvkové organizace nemocnicím přináší, v ekonomické rovině. “Pro ekonomické řízení je to největší tragédie. Nemáme možnost nakládat s vlastním majetkem, vzít si úvěr nebo nakládat s výsledky našeho výzkumu,” popsal Ludvík.

Jako možné úskalí případných změn uvedl rozhodnutí, jestli by zaměstnanci nové formy univerzitních nemocnic dostávali smluvní mzdy nebo tabulkové platy. Už dříve při projednávání zákona vyvstal problém, co by se stalo s lékařskou fakultou v případě krachu nemocnice. “Není možno ohrozit fungování lékařských fakult v případě ekonomických problémů nemocnice,” uvedl poslanec Vlastimil Válek (TOP 09), který dnešní seminář svolal.