Senátoři a zástupci samospráv chtějí zrušit část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Obrátili se na Ústavní soud

„Zákon o rozpočtové odpovědnosti jinak nahlíží na stát a jinak na obce a kraje. Pokud by začal fungovat, existenčně by to ohrozilo stovky obcí,“ říká senátor Miloš Vystrčil a dodává: „Pro napadení zákona u Ústavního soudu je třeba podpis alespoň 17 senátorů z celkem 81. Stížnost, ve které požadujeme zrušení části zákona, zatím podepsalo 60 zástupců horní komory Parlamentu, což je historicky největší počet.“

Zákon o rozpočtové odpovědnosti zjednodušeně řečeno říká, že při překročení veřejného dluhu o více než 55 % HDP, obce a kraje budou muset schvalovat jen vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. Tedy nebudou si moci vzít půjčku. Pro malé obce s malým rozpočtem však téměř každá větší investiční akce znamená zadlužit se. Povinnosti státu či státních organizací právní předpis ale nijak nestanovuje, i když je zřejmé, že samosprávy v globálu hospodaří lépe než stát. Takové opatření by v praxi obcím znesnadnilo například výstavbu bytů či kanalizace. Norma navíc říká, že při zadluženosti vyšší než 60 % průměru příjmů za poslední čtyři roky, bude městům a obcím pozastavena výplata 5 % ze sdílených daní. To vše by ve výsledku zastavilo rozvoj území a ochromilo život samospráv.

„Děkujeme Senátu, že funguje jako legislativní pojistka a doufáme, že Ústavní soud projedná stížnost dříve než za rok, což je statistický průměr,“ říká výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Logika zákona je skutečně špatná a velmi vrchnostenská. Zjednodušeně říká, že pokud já, stát, budu špatně hospodařit, potrestám všechny obce.“

Návrh na zrušení částí zákona sepsal expert na ústavní právo Karlovy univerzity Aleš Gerloch. Podle něj by ho měl Ústavní soud projednat přednostně tak, aby se obce a kraje měly čas připravit na případnou účinnost právního předpisu.

Senátorům a samosprávám se nelíbí i to, že se do ústavního práva obcí a krajů ohledně hospodaření zasahuje běžným, nikoliv ústavní zákonem. „Původně se počítalo i s ústavním rámcem nových pravidel,“ říká senátor Radko Martínek a dodává: „Protože ale ústavní zákon přijat nebyl, oba napadené zákony se ocitly ve vztahu k územním samosprávným celkům v ústavním vakuu.“

Zadluženost nad 60 % průměrných příjmů za poslední čtyři kalendářní roky v roce 2015 podle Ministerstva financí vykázalo zhruba 7 % tuzemských samospráv. I proto nesystémový zákon o rozpočtové odpovědnosti Senát loni zamítl, Sněmovna ho však přehlasovala.