Sněmovna dostala ministerský návrh na ústavní ochranu vody

“Návrh ústavního zákona vymezuje zajištění dostatku pitné vody pro zásobování obyvatelstva jako jednoznačnou prioritu veřejného zájmu, což doposud v právním řádu obsaženo nebylo,” stojí v důvodové zprávě návrhu, který zpracovalo ministerstvo zemědělství. Podepsala je skupina poslanců ANO, ČSSD, KSČM a SPD. Tato uskupení mají v dolní komoře ústavní většinu hlasů.

Zda zákonodárci projednají návrh do konce volebního období, ale není jisté. “Bude se dělat vše pro to, aby se stihl. Vůle ve Sněmovně je,” řekl ČTK za předkladatele Jan Birke (ČSSD). Otázkou ale podle něho bude, jak by se k předloze postavil Senát.

Veřejným zájmem by byla podle předlohy také výstavba vodních děl a související vodohospodářské infrastruktury pro zásobování obyvatel. Stavbu by mohl zabezpečovat výhradně stát, kraje a obce, nebo jimi ovládané společnosti. Důvodová zpráva uvádí potřebu investic zhruba za 30 miliard korun do roku 2030 až 2040. Ústavní zákon by měl vést k tomu, že tyto projekty budou prioritní.

V současnosti je infrastruktura vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu z hlediska majetkové hodnoty v nekomunálním vlastnictví podle zdůvodnění zhruba v 8,5 procenta případů. Cílem je, aby nově budovaná infrastruktura byla trvale a jednoznačně vlastněna neprivátními subjekty, stojí v důvodové zprávě. Předloha by ale nepůsobila zpětně, vyvlastňování tedy nepředpokládá.

Zakotvení práva lidí na cenově dostupnou pitnou vodu podle zdůvodnění znamená, že roční náklady rodin nebo jednotlivců na vodné a stočné by neměly přesáhnout dvě procenta jejich příjmů. V současnosti v průměru tuto hranici nepřekračují, uvádí zdůvodnění.

Ve Sněmovně jsou už i tři jiné poslanecké návrhy na ústavní ochranu vody, jak je jednotlivě zpracovali zákonodárci KSČM, KDU-ČSL a STAN. Debatu o nich plénum v polovině června odložilo do předložení ministerské předlohy.