Články s tagem: ústavní právo

Praha/Brno 12. ledna (ČTK) - Vládní zmocněnec nemůže vést ministerstvo, a to ani zprostředkovaně, shodli se dnes právníci oslovení ČTK. Šlo by podle nich o obcházení ústavních pravidel.

Po roce 1989 se zdálo, že svět dospěl do bodu konečného smíření. Liberalismus se stal univerzálním jazykem, právo jeho gramatikou a trh jeho vírou. Všichni jsme tehdy mluvili o „konci dějin“ – o vítězství rozumu nad ideologií. Jenže o třicet let později místo jistoty přichází únava, polarizace a ztráta důvěry.

Článek reaguje na aktuální diskuzi o ústavních normách obyčejové povahy a poukazuje na skutečnost, že ústavnědogmatický závěr o přípustnosti či nepřípustnosti ústavních norem obyčejového charakteru v příslušné ústavní komunitě je závislý na zvolených ústavněteoretických východiscích, respektive předpokladech. Prostřednictvím stanovení 3 dilemat v podobě otázek z ústavní teorie pak článek nastiňuje, že za určité konstelace odpovědí na tyto otázky lze dospět k obecnému závěru jak o nepřípustnosti ústavních obyčejů, tak i o jejich přípustnosti v působnosti příslušného ústavního řádu.

V této epizodě podcastu Právní Kontroverze si moderátor Petr Agha povídá s ústavním soudcem Jiřím Přibáněm o klíčových otázkách, které hýbou nejen českým, ale i evropským právním prostředím. Jaké výzvy čekají na právní stát v době, kdy populismus získává na síle a zpochybňuje hodnoty liberální demokracie?

…tj. pozměňovacím návrhům, kterými se ten či onen návrh zákona „zanáší“ úpravou zcela nesouvisející s legislativní předlohou. Viz např. zákon č. 60/2005 Sb., kterým se mění dva spolu nikterak nesouvisející zákony - zákon o surových diamantech a zákon o veřejných zakázkách.

Název mého příspěvku je Ústavní soud na přelomu třetí a čtvrté dekády aneb jak na cestě neztratit směr a cíl. Začnu trochu obecněji.

Zajímají vás otázky kolem Ústavního soudu a jeho nezávislosti? Chcete rozumět, jak politické vlivy ovlivňují jeho sestavu a rozhodování soudců? Profesor Jan Kysela a moderátor Petr Agha vás provedou klíčovými otázkami souvisejícími s úlohou ústavního soudu.

Dá-li bůh a budu-li pozván, tak sem budu jezdit jako ústavní soudce ještě dva roky a vy mě budete sledovat jako živé přechodné ustanovení. To je taková zvláštní role, která mně doteď nedošla, ale já, jelikož jsem byl jmenován až jako těsně předposlední ústavní soudce z tzv. třetího Ústavního soudu, tak budu mít možnost pozorovat nejen odchody svých kolegů, z čehož už některé nastaly, ale hlavně budu mít možnost pozorovat jak výběr, tak doplňování Ústavního soudu. A moc se na to těším.

Samospráva je řízení a zajišťování vlastních potřeb určitého subjektu takovým způsobem, kdy si tento subjekt o některých otázkách své činnosti rozhoduje samostatně, tedy se sám spravuje prostřednictvím svých orgánů. Opakem je pak situace, kdy za něj jeho záležitosti rozhoduje někdo z vnějšího prostředí.

Budu se zabývat věcmi, které budou, aspoň doufám, mít trochu přesah někam jinam než do práva. Ale s právem velmi silně souvisí, protože nakonec to, jaké je právo, jak funguje, hodně závisí na celkové atmosféře společnosti a celkovém nastavení některých parametrů, které jsou malinko mimoprávní, ale do práva se promítají tím, jak se obsah práva tvoří.

Na loňském kongresu Právního prostoru jsem v rámci tzv. „justičního bloku“ rozebíral neutěšený stav Nejvyššího soudu, jeho příčiny i možné cesty k nápravě. Letos se chci podobnou optikou podívat, jak ostatně napovídá název mého příspěvku, na soud Ústavní. Název „K čemu je dobrý Ústavní soud“, který jsem chtěl původně použít, si již zabral Michal Bobek pro své vystoupení na Karlovarských právnických dnech.

Při příležitosti stého výročí zahájení činnosti československého Ústavního soudu si autoři všímají jeho základního vymezení a také důvodů a projevů nevelké úspěšnosti v meziválečných ústavních poměrech.

Praha 6. února (ČTK) - Právo na platbu v hotovosti by podle senátní ústavní komise nemělo být zakotveno v Listině základních práv a svobod, jak to chce část senátorů kolem Jitky Chalánkové z klubu ODS a TOP 09.

Problematické ústavní nastavení a praxe výkonu prezidentského úřadu po zavedení přímé volby prezidenta republiky vyvolávají riziko nebezpečného zablokovávání politického systému a nevymahatelnosti ústavních pravidel.

Praha 23. března (ČTK) - Ústavní právníci oslovení, které ČTK oslovila, se neshodují na tom, zda je případná žádost vlády o prodloužení nouzového stavu o tři měsíce v souladu s předpisy.

Zásada veřejnosti je základní zásadou spravedlivého procesu a účast veřejnosti lze omezit či vyloučit pouze v zákonem taxativně stanovených případech, přičemž k vyloučení nebo omezení účasti veřejnosti by mělo docházet ve výjimečných případech a po důkladném posouzení konkrétních okolností ze strany soudu.

Pozdě, ale přece. Německé občanství jako náprava křivd – velkorysá liberalizace německého zákona o státním občanství vstoupila v platnost.

Varšava/ Brusel 7. října (ČTK) - Polský ústavní soud po několika odkladech rozhodl, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské ústavě.

Již 1. října 2021 nabude účinnosti teprve druhá novela Listiny základních práv a svobod, která výslovně zakotvuje právo bránit sebe nebo jiného i se zbraní. Žádné nové právo však nepřináší.

Praha 9. března (ČTK) - Sněmovna dnes dala šanci ústavnímu zakotvení práva bránit sebe i jiné se zbraní za podmínek stanovených zákonem.

Praha 23. září (ČTK) - Zakotvení práva lidí na pitnou vodu za sociálně a ekonomicky přijatelných podmínek nebo prohlášení ochrany vodních zdrojů za veřejný zájem obsahuje návrh ústavního zákona, který dostala Sněmovna. Předloha, kterou podepsala skupina poslanců čtyř stran, by také například zakázala prodej státní, obecní nebo krajské infrastruktury určené pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou do soukromých rukou.

Za dvacet dva let existence Ústavního soudu ČR zastávalo funkci ústavního soudce 41 osob, které uspěly z celkem 61 nominací pocházejících od tří prezidentů a projednávaných v různých funkčních obdobích Senátu (v letech 1993 a 1994 Poslanecké sněmovny). Cílem tohoto článku je shrnout důvody, které se ukázaly být rozhodujícími při udělování souhlasu s jednotlivými kandidáty, a ověřit, nakolik výsledek nominačního procesu soudců Ústavního soudu ČR odráží jak vektorový součet politických sil působících při schvalování kandidátů, tak důraz, který v něm byl kladen na odbornost a profesionalitu budoucího ústavního soudce.

Náš jižní soused také přijal v různé podobě opatření proti šíření koronaviru. Některá byla „na hraně“ a zabýval se jimi rakouský Ústavní soud. Co si vídeňský strážce ústavnosti myslí o vyloučení náhrady za omezení podnikání? Jak posoudil rozdílnou úpravu pro srovnatelné obchody? A jak se postavil k fakticky domácímu vězení?

Praha 13. července (ČTK) - Vláda podpořila senátní návrh ústavního zákona, který do Listiny základních práv a svobod zakotví právo bránit sebe i jiné se zbraní za podmínek stanovených zákonem. Novinářům to řekla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Schválení se neočekávalo, podle podkladů pro jednání vlády měl kabinet dát neutrální stanovisko. Podle Benešové ministři návrh podpořili po bouřlivé diskusi.

Brno 4. června (ČTK) - Městský soud v Praze chyboval, když nepřezkoumal mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví zakazující přítomnost otců u porodu. Kasační stížnosti dvojice z Rakovnicka vyhověl Nejvyšší správní soud (NSS). Rozhodnutí zpřístupnil na svém webu.