Články s tagem: ústavní právo

"V době výjimečné posiluje výkonná moc, ale i zde se musí dbát na ochranu před zneužitím moci." Nejen o ústavnosti nouzových opatření s ústavním právníkem a advokátem, doc. JUDr. Zdeněkem Koudelkou, Ph.D.

Ústavní soud bude mít příležitost rozhodnout o ústavní stížnosti, kterou se občanka České republiky domáhá zrušení opatření o vyhlášení nouzového stavu. Jakou má šanci na úspěch, jaké zádrhely se v celém procesu vyskytly, a co může být jejich důsledkem? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá v dnešním rozhovoru Vendula Zahumenská.

Praha 17. září (ČTK) - Zakotvit do ústavního pořádku právo bránit se legálně drženou zbraní má chystaná senátorská novela, která je mimo jiné reakcí na snahu EU držení zbraní omezovat. Doplnění Listiny základních práv a svobod vychází z petice, kterou podepsalo 102.000 lidí včetně mnohých ústavních činitelů. Na dnešní veřejném slyšení Senátu to uvedli předseda petičního výboru Pavel Černý a předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD).

Praha 16. července (ČTK) - Poslanci opozičního hnutí STAN navrhli zakotvit ústavní právo obyvatel na pitnou vodu. Jejich novela listiny základních práv a svobod by také stanovila, že vodní zdroje by byly ve veřejném užívání a spravoval by je stát. Zdroje pitné vody by sloužily v první řadě k zásobování lidí, a to udržitelným způsobem. Zásobování vodou by podle předlohy zajišťovaly obce na neziskovém principu.

Jak by se dal metaforicky vyobrazit ideální ústavní soud? Rozhoduje Senát příliš politicky? Zapadá do českého ústavního systému klouzavý mandát? Pamatují si právníci vtipy? Kdo je v očích dalšího z přednášejících odborného kongresu Právní prostor - profesora Jana Kysely - největší právnickou osobností? To a mnohem více se dočtete v následujícím rozhovoru.

Pro začátek je třeba vymezit si rozdíl mezi ústavním systémem a ústavním pořádkem. Ústavní pořádek představuje soubor ústavních předpisů České republiky vymezených v čl. 112 Ústavy, je to vlastně polylegální Ústava, ústava v širším smyslu, která má význam normativní. Oproti tomu ústavní systém tvoří soustava ústavních orgánů České republiky a jejich vzájemných vztahů. Jedná se tedy o pojem institucionální.

Mé dnešní téma je bezpochyby velmi aktuální. V době, kdy jsem si ho vybíral, netušil jsem, že ještě v době přednášení bude natolik aktuální. Toto téma budí mnoho emocí, bylo již k němu hodně řečeno, ať už v politologickém, ústavněprávním, mediálním či celkově společenském diskursu. Do problematiky bych rád vnesl pohled kontextový.

Příspěvek se zabývá proměnami postavení hodnoty rovnosti v ústavním pořádku na území České republiky od jejího vzniku až po současnost. Pozornost je věnována srovnání konkrétních úprav v jednotlivých ústavách. Cílem příspěvku je demonstrovat, jak může podoba ochrany konkrétního lidského práva podléhat politickým vlivům.

Příspěvek se zabývá proměnami postavení hodnoty rovnosti v ústavním pořádku na území České republiky od jejího vzniku až po současnost. Pozornost je věnována srovnání konkrétních úprav v jednotlivých ústavách. Cílem příspěvku je demonstrovat, jak může podoba ochrany konkrétního lidského práva podléhat politickým vlivům.

V České republice se před národními soudy soudí velká spousta cizinců, kteří jsou znevýhodněni neznalostí českého jazyka během soudních řízení. Dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod má každý právo na spravedlivý proces a pokud se jedná o cizince tak dle čl. 37 odst. 4 Listiny mají mít právo na tlumočníka, pokud prohlásí, že jazyk řízení neovládají.

Jsou čeští občané připraveni na referendum? Prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc., míní že nikoli. Ústavní právník a odborník v oboru státovědy a politologie na téma referenda v českém ústavním pořádku vystoupí již za několik dní na kongresu Právní prostor.

Praha 3. listopadu (ČTK) - Část bodů stranických programů směřujících k úpravám ústavního systému jsou téměř jedovatý koktejl, míní ústavní právník Jan Kysela. Podle jeho kolegy Jana Wintra v posledních sněmovních volbách posílily strany, které jdou proti hodnotám ústavy. Za největší hrozbu pokládá přijetí neuváženého zákona o obecném referendu.

Praha 20. září (ČTK) - Jednotlivý poslanec by neměl mít právo předložit návrh zákona, shodli se na tom právní experti při debatách o změně Ústavy, které pořádal ve Strakově akademii ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD). Ve shrnutí debat, které dnes představil Chvojka s ústavním právníkem Alešem Gerlochem, experti navrhují, aby zákonnou iniciativu měla skupina pěti, případně deseti poslanců. Současnou praxi, kdy s návrhy přicházejí jednotliví poslanci, označil Gerloch za anomálii. Podle Chvojky současná úprava nahrává lobbistům.

Praha 30. června (ČTK) - Sněmovna a Senát by si mohly vzájemně upravovat změny ústavních a volebních zákonů kvůli dosažení shody na jejich podobě. Nově by tak už nemělo platit, že by poslanci museli schválit senátní úpravy těchto norem, pokud by chtěli dosáhnout jejich přijetí. Novinku má zavést senátní návrh takzvaného stykového zákona, který dnes schválila Sněmovna.

Podle předsedy Ústavního soudu ČR JUDr. Pavla Rychetského je úctyhodné, kam se náš demokratický systém za 27 let od revoluce posunul. Na druhou stranu stále vyvstává řada otázek a problémů, se kterými se musíme vypořádat. „Jsem si vědom toho, že moderní demokratický právní stát zatížil justici v rozsahu, který nemá v historii obdobu,“ uvádí k současnému stavu české justice, jejíž problémy nám jako její nejvyšší představitel vyložil v následujícím rozhovoru, ve kterém se mimo jiné zmíní o deficitech právního státu, novele Ústavy a problematice rozdílných civilizačních konceptů.

Letos v lednu uplynulo 25 let od přijetí Listiny základních práv a svobod jako ústavního zákona, tehdy ještě České a Slovenské Federativní Republiky. Již čtvrt století je tak Listina součástí našeho ústavního pořádku.

Vítězná práce soutěže "Cena Františka Weyra" se zabývá iusnaturalismem, tzv. kauzou Melčák, interpretací materiálního jádra ústavy a derogační pravomocí Ústavního soudu.

Národní ústavní systémy a Evropská unie: Harmonický vztah, nebo manželství před rozvodem? Odpověď nejen na tuto otázku hledali účastníci konference organizované Českou společností pro evropské a srovnávací právo a studentským spolkem Common Law Society na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze ve čtvrtek 18. prosince 2014.

Mezi právníky i politiky velmi oblíbené téma, mezi soudci už jistě tolik ne. Nacházíme se doopravdy v době, kdy soudci rozhodují věci, které nejsou v jejich kompetenci? A co všechno by měl vlastně soudce rozhodovat? Je lepší soudce kreativní a odhodlaný, či jen soudce jako stroj?

James Madison se na jednom místě v Listech Federalistů zeptal: „K jakému vhodnému opatření se tedy nakonec uchýlíme, abychom v praxi zachovali dělbu moci mezi jednotlivé složky, jak ji určuje Ústava?“[1] a vzápětí odpověděl: „Problém musí být odstraněn takovým vnitřním uspořádáním vlády, v němž by se jednotlivé složky navzájem udržovaly v patřičných mezích prostřednictvím vzájemných vztahů.“[2]

Jak široká má být svoboda slova, ústavou zaručená, ale samozřejmě zákony v určitých směrech omezená? To je v rukou zákonodárce, aby svou politickou vůli vtělil do konkrétních ustanovení. Na soudci pak je, aby zákon v konkrétních případech vyložil. Zejména u polických projevů, dotýkajících se navíc dvou totalitních ideologií, které tak tvrdě zasáhly do života Evropy ve dvacátém století, to však stále vzbuzuje emoce.

Domnívám se, že bez znalosti míry politické ingerence (tedy zásahů do politického dění) cizích ústavních soudů nelze vytyčit měřítko pro posuzování politického vlivu Ústavního soudu České republiky. Jsou to koneckonců právě zahraniční orgány ochrany ústavnosti, jejichž judikaturou se český Ústavní soud inspiruje při řešení tzv. hard cases.

Praha 25. července (ČTK) - Dnešní opakované hlasování poslanců o snížení spotřební daně z benzinu a nafty bylo podle experta na ústavní právo Václava Pavlíčka velmi sporné. Pokud bude podána ústavní stížnost, Ústavní soud by měl zvážit, dokdy poslanec může hlasování zpochybnit, řekl Pavlíček ČTK. Důvodem ke změně jednacího řádu Sněmovny ale dnešní událost není, dodal.