Čtvrtstoletí Listiny základních práv a svobod
Letos v lednu uplynulo 25 let od přijetí Listiny základních práv a svobod jako ústavního zákona, tehdy ještě České a Slovenské Federativní Republiky. Již čtvrt století je tak Listina součástí našeho ústavního pořádku.
Zásady, práva a svobody chráněné Listinou jsou výjimečným výdobytkem demokracie. Bylo by však nebezpečné považovat je za samozřejmost a spoléhat na to, že stát je povinen zajistit jejich dodržování. Tuto povinnost stát samozřejmě má, ale… Ale odpovědnost leží na nás všech. Na občanech.
Je takřka pravidlem, že právu či svobodě jednoho odpovídá povinnost druhého. Aby jedinec mohl vykonávat právo či požívat určité svobody, musí ostatní toto právo či svobodu respektovat. Musí svá práva a své svobody částečně omezit. Listina například zakotvuje nedotknutelnost obydlí, do kterého nesmí nikdo vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. Tím se nutně omezuje svoboda pohybu všech ostatních. Nemohou vstoupit do obydlí jiného s odvoláním na svobodu pohybu. Stejně tak právo na lidskou důstojnost a osobní čest se může dostat do konfliktu se svobodou projevu. Jistě si sami doplníte další příklady. Žít svobodně bez respektování pravidel a práv těch druhých lze snad jen na pustém ostrově. Ve společnosti je však svobodný život dodržováním pravidel podmíněn. Jinak by platilo právo silnějšího a svobodní by byli jen nemnozí, ti nejsilnější. Podřízení se pravidlům znamená ustoupit z absolutního pojetí práv a s pokorou přijmout vlastní sebeomezení. A právě v ochotě sebeomezení vidím narůstající problém. Nejen v běžném životě, ale zejména ve své soudní praxi se setkávám se stále důraznějším prosazováním vlastních práv. A to na úkor ostatních, na úkor společnosti. „Mám na to právo!“ je často jedinou motivací sporů. Motivací, která brání smírnému a rozumnému ukončení sporu. Motivací, která brání i přijetí soudního rozhodnutí a jeho respektování. Protože když jde o „recht“… S touto „zaťatostí“ jsem se setkával na okresním i krajském soudu a setkávám se s ní i na soudu ústavním. Od počátku řízení bývá argumentace stále stejná, jen v ústavní stížnosti ještě zpravidla přibude tvrzení o porušení práva na spravedlivý proces.
Vážení čtenáři, předpokládám, že většina z Vás jsou právníci. Až budete jednat se svými klienty, zaměstnavateli, účastníky řízení atd., zkuste je přesvědčit, že dohoda s tím druhým nemusí být prohra. Že přijetí nabízené ruky či dokonce její nabídnutí není žádná hanba. Že respektování soudního rozhodnutí může být i pro ně samotné výhodnější než „hnát to až do Štrasburku“. To je naše práce, nás právníků, vést lidi k respektu k právům druhých a k respektu k pravidlům. Náš přístup a náš příklad by měl být laikům inspirací. K naplnění oněch krásných ideálů v Listině totiž nevedou jen velké činy. Daleko více je třeba vzájemného porozumění, respektu k pravidlům a pokory.
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.



