Sněmovna přes odpor Senátu prosadila uzákonění registru dlužníků

Registr má sloužit úvěrovým firmám k posouzení spolehlivosti a platební morálky případných klientů. Senátorům na poslaneckém zakotvení registru vadilo zejména to, že by v něm údaje o spotřebitelích mohly být vedeny bez jejich souhlasu, a tedy v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

S námitkami Senátu se ztotožnil i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), podle něhož bude nutné úpravu registru dopracovat. Příležitost bude v zákoně o spotřebitelském úvěru, který připravilo ministerstvo financí. Podle senátora ČSSD Jana Hajdy by schválení nynější úpravy navíc legalizovalo stávající registry dlužníků, v nichž data byla shromážděna neoprávněně.

Toto tvrzení zpochybnil poslanec ANO Radek Vondráček, podle něhož podobné registry existují více než 15 let v souladu s obecnou právní úpravou. Podle Vondráčka registry chrání spotřebitele před jimi samotnými, před jejich větším zadlužením. Sněmovní verze byla poslanci připravena kvalitně a poctivě ve spolupráci s Mládkovým ministerstvem, zdůrazňoval.

Přijatá úprava registrů s údaji o důvěryhodnosti klientů úvěrových společností stanoví, že zákazníci budou pouze informováni o tom, že údaje o nich budou nebo mohou být v evidenci vedeny. Kritici poukazovali i na to, že údaje o dlužnících by mohly v registrech zůstávat i po uhrazení jejich závazků, a vyslovovali obavy z možného zneužití dat.

Sdružení Solus, které provozuje úvěrový registr neplatících klientů, vítá, že také v opakovaném hlasování Sněmovny zvítězila snaha ochránit spotřebitele. Solus má nyní 48 členů, z toho 16 má bankovní licenci, a provozuje registry klientských informací 16 let. Aktuální úpravou bylo mimo jiné vyslyšeno i volání Úřadu pro ochranu osobních údajů, který k zakotvení registrů v zákonech už v roce 2013 vyzýval, uvedl tajemník sdružení Jan Stopka.

Novela vedle pravidel pro registry dlužníků stanoví, že na letácích předváděcích prodejních akcí budou muset být i ceny nabízeného zboží. Pořadatelé by nesměli přímo při těchto akcích a ve lhůtě dalších sedmi dní přijímat od kupujících žádné peníze. Díky ceně na letáku by si lidé mohli předem zjistit, nakolik je nabídka výhodná. Rovněž lhůta pro zákaz přijímání peněz má kupující ochránit před praktikami takzvaných šmejdů. Na těchto akcích by navíc mohla Česká obchodní inspekce legálně bez souhlasu pořadatele pořizovat záznam a používat jej jako důkazní materiál.

Pravomoc řešit mimosoudně spotřebitelské spory by dostala inspekce a také nestátní organizace, které by vybíralo a na něž by dohlíželo ministerstvo průmyslu a obchodu.