Sněmovna schválila služební zákon s politickými náměstky
Praha 10. září (ČTK) - Sněmovna dnes schválila celkovou novelu služebního zákona. Poslanci v předloze ponechali politické náměstky, kvůli kterým hrozí vetem a případně i ústavní stížností prezident Miloš Zeman. Pro předlohu, na jejímž znění se dohodla koalice s opozičními TOP 09 a ODS, hlasovalo 127 ze 172 přítomných poslanců. Nepodpořily ji zejména poslanci KSČM a hnutí Úsvit. Zákon upravuje práva a povinnosti úředníků ve správních úřadech a měl by zajistit odpolitizování, profesionalizaci a stabilizaci veřejné správy.
Norma nyní zamíří k posouzení do Senátu. Není v ní podle dohod vládních ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL s pravicovou opozicí generální ředitelství státní služby. Většinu jeho pravomocí převezme podle předlohy ministerstvo vnitra, na němž bude zvláštní sekce v čele s náměstkem pro státní službu. Podle požadavku pravice se taky státní správa proti původnímu znění novely více otevře lidem z jiných sfér.
Poslanci dnes neschválili pozměňovací návrh opozičního hnutí Úsvit na zrušení ustanovení o politických náměstcích ani požadavek KSČM na zúžení jejich počtu z nejvýše dvou na každém ministerstvu na jednoho. Zeman tvrdí, že jde jen o vytvoření třech desítek dobře placených pracovních míst, na nichž by nebyla vyžadována žádná pracovní zátěž.
Sněmovna nepřijala ani řadu dalších pozměňovacích návrhů. ODS například chtěla některá vedoucí místa otevřít pro lidi ze soukromé a akademické sféry ještě víc, než jak se pravice dohodla s koalicí, a snížit odbytné pro úředníky asi na polovinu proti schválené normě. TOP 09 neuspěla s návrhem na zavedení takzvané rotace kádrů, který označila za protikorupční opatření.
Proti předchozímu návrhu novely se posune “překlopení” současného stavu státní správy do státní služby. První systemizace má být účinná od července příštího roku, původně se plánoval leden. Důvodem je podle autorů nutnost vydání značného množství předpisů, jejichž příprava by se nemusela stihnout do konce roku.
Nová norma nahradí služební zákon z roku 2002, jehož podstatná část dosud nenabyla účinnosti. Vlády ji několikrát odkládaly s poukazem na značnou finanční náročnost.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
