Sněmovna schválila zákon, který přidává ČNB pravomoci při dohledu nad bankami
Praha 27. května (ČTK) - Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Banky jí například budou muset předem hlásit plánované změny ve statutárních orgánech nebo v dozorčí radě.
Počítá s tím vládní předloha, která mění některé zákony v oblasti finančního trhu v souvislosti s úpravou činnosti poboček zahraničních bank z nečlenských států EU. Sněmovna ji schválila zrychleně již v prvním čtení a odeslala ji do Senátu. Zákon rovněž harmonizuje podmínky pro působení poboček bank z mimoevropských zemí na unijním trhu.
Banky podle předlohy budou muset předem hlásit ČNB plánované změny ve statutárních orgánech či v dozorčí radě. Zároveň budou muset poskytnout ČNB i nezbytné informace pro posouzení, zda dotyčná osoba splňuje zákonné podmínky pro výkon funkce a je pro ni odborně způsobilá. ČNB následně rozhodne, zda tato osoba může podle zákona do funkce nastoupit. Pokud bude mít pochybnosti, zahájí patřičné řízení.
Zákon rovněž zpřesňuje podmínky, na základě kterých mohou v Česku působit pobočky bank ze zemí mimo EU. Pravidla pro kapitálové vybavení těchto poboček se přitom rozlišují podle toho, jaká je hodnota aktiv těchto poboček, a podle toho, zda mateřská banka sídlí ve státu, který má srovnatelné regulatorní podmínky s EU.
V návaznosti na požadavek evropské směrnice CRD VI požaduje zákon po dotyčných finančních institucích, aby do svých strategií a postupů zahrnuly také environmentální a sociální rizika a rizika správy a řízení, takzvaná ESG rizika. Finanční instituce také budou muset víc dbát při výběru osob do řídících orgánů na rovnost pohlaví. Banky by měly například stanovit cílový podíl mužů a žen ve vedoucích orgánech. Nesouhlas s těmito navrhovanými změnami vyslovil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Navrhl předlohu zamítnout, ale neuspěl.
Norma také stanovuje požadavek na část zaměstnanců centrální banky, aby předkládali přehled toho, jaké vlastní cenné papíry. Opatření by se mělo týkat lidí, kteří vykonávají dohled nad úvěrovými institucemi, a mělo by snížit riziko, že se tito lidé dostanou do střetu zájmů.
Podle ministerstva financí, které návrh zákona předložilo, by úpravy měly posílit odolnost finančního sektoru v EU a zajistit lepší ochranu finanční stability. Účinnost zákona ministerstvo navrhuje od ledna 2026.
Další články
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.
Soud přiznal Heurece 250 milionů korun od Googlu za vytlačování z trhu
Praha 28. srpna (ČTK) - Pražský městský soud přiznal společnosti Heureka odškodné 250 milionů korun s úroky od firmy Google za to, že ji americká internetová společnost nezákonně vytlačovala z trhu.



