Soud odmítl stížnost Němce, který dostal podmínku za sprejování na Karlův most
Brno 7. června (ČTK) - Ústavní soud odmítl stížnost Němce Benjamina Wittiga, jenž podle pravomocného rozsudku v létě 2019 s bratrem posprejoval jeden z pilířů Karlova mostu v Praze.
Česká justice mu uložila rok vězení s podmínečným odkladem na tři roky, peněžitý trest 100.000 korun a vyhoštění na pět let. Ústavní soudci nenašli důvod k zásahu, usnesení zpřístupnili ve své databázi.
“Žádný extrémní rozpor mezi závěry soudů (opřenými o výpovědi dvou nezávislých přímých svědků) a obsahem provedených důkazů shledán nebyl,” stojí v usnesení.
Wittig uplatnil řadu námitek, stěžoval si například na medializaci případu, která prý mohla ovlivnit rozhodování justice. “To sice stěžovatel namítá, avšak jde o ryze spekulativní, nepodložené tvrzení. V žádných dílčích úkonech soudu nelze v tomto směru shledat žádné pochybení,” reagovali ústavní soudci.
Před časem Wittig neuspěl ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu, ve kterém kritizoval například skutečnost, že se veřejné zasedání odvolacího soudu konalo formou videokonference, bez jeho fyzické účasti na místě. Nejvyšší soud ale označil videokonferenci za rozumné řešení v době, kdy pandemie covidu-19 komplikovala cestování mezi státy.
Nápis se na pilíři mostu objevil v polovině července 2019. Restaurátoři ho začali odstraňovat 27. července a plánovali, že práce budou trvat do půlky srpna. Podle smlouvy za to měli dostat 40.000 korun. V noci na 28. července ale graffiti neočekávaně zmizelo. K odstranění se následně přihlásil muž, který uvedl, že použil vysokotlaký proud páry. Laboratorní výsledky ukázaly, že zdivo mostu nebylo nečekanou akcí poškozeno.
Druhý ze sprejerů se k činu od počátku přiznával a trest přijal. U soudu uvedl, že si neuvědomil, na jak významnou památku graffiti umístil. Wittig naopak obvinění odmítal, tvrdil, že jen přihlížel. Soudy konstatovaly, že nápis na pilíř nasprejovali oba muži, vycházely mimo jiné z výpovědí svědků.
Další články
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.



