Soud potrestal úředníky za legalizaci apartmánů v Krkonoších

Soud rozhodl v souladu s návrhem obžaloby. Potrestal je za přečin maření úkonů úřední osoby z nedbalosti, hrozilo jim až pět let vězení. Dnešního líčení se nezúčastnili. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce se práva odvolání vzdal, obhájci si ale ponechali lhůtu.

“S rozsudkem soudu jsem spokojen. Vina byla prokázána u obou obžalovaných. Stavebníkovi způsobili prospěch nejméně 40,7 milionu korun tím, že zhodnotili nemovitost, kdy byla postavena z dvou rodinných domů. Byly postaveny dva bytové domy,” řekl novinářům státní zástupce Jindřich Dušek. Podle něj je podstatou případu úplné selhání státního úředníka. “Dovolil stavebníkovi stavět podle jeho požadavků,” řekl Dušek. Kriminalisté se také zabývali možným obohacením obžalovaných. “V přípravném řízení se prověřovalo, jestli tam nepadl nějaký úplatek, ale to se neprokázalo,” dodal.

Kubec se zodpovídal z toho, že zanedbal svou povinnost a neposoudil, zda je stavba v souladu s územním plánem, a vydal pro ni stavební povolení. Poté schválil několik změn staveb před dokončením. Díky tomu získal developer vyšší zhodnocení nemovitosti při prodeji jednotlivých bytů. Finanční prospěch byl podle znaleckého posudku 40,7 milionu korun.

Podle obžaloby Svobodová, k níž účastníci řízení podali stížnosti na postup investora, neučinila, co ze zákona měla. Rozhodnutí špindlerovského stavebního úřadu podle spisu neprozkoumala a o podnětech nerozhodla. “Obžalovaná rezignovala na svoji práci. Od samého počátku věděla, že jde o černé stavby postavené v rozporu s územním plánem … Situaci neřešila,” řekla soudkyně Miroslava Purkertová. Podle ní Svobodová mohla zahájit přezkumné řízení. “Věděla, že stavební úřad ve Špindlerově Mlýně je ve věci nečinný. Mohla se do věci vložit, mohla zahájit řízení o odstranění staveb nebo směrovat stavební úřad, aby tak učinil,” řekla soudkyně.

Vyjádřila se obecně také k situaci ve Špindlerově Mlýně, kde podle ní mají stavebníci tendence stavět spíše bytové domy. “Je to jejich zájmem, protože z toho mají větší zisk, než kdyby tam stavěli rodinné domy. Město to ale nechce, chce tam rodinné domy, aby tam bylo trvalé obyvatelstvo,” řekla novinářům Purkertová.

Dva nyní propojené apartmánové domy s osmi byty a dvěma podzemními a třemi nadzemními podlažími byly postaveny před několika lety naproti Medvědínu. Jsou na místě, kde bylo podle územního plánu možné stavět pouze rodinné domy se třemi byty a maximálně jedním podzemním a dvěma nadzemními podlažími. Rodinné domy mají mít maximálně 150 metrů čtverečních, nové objekty mají přes 280 metrů čtverečních.

Zmocněnec poškozených Miloslav Strnad označil rozsudek za “satisfakci po dlouhých letech přesvědčování státu, že se stalo něco špatně” a také nevyloučil možnost, že budou usilovat o odstranění sporných staveb. “Právní řád ČR umožňuje a z mého pohledu by i měl usilovat o to, aby tam ty domy nebyly. Z mého pohledu je to cesta, která by se nabízela, poradím se o tom s klientem,” řekl Strnad.

Na případ upozornil někdejší vrcholový manažer společnosti ČEZ Vladimír Schmalz, který vlastní dům v bezprostředním sousedství a vystupuje v kauze jako poškozený.