Soud potvrdil zproštění v kauze kolem smluv vnitra a Fujitsu

Obžaloba tvrdila, že vnitro se s konkrétními zakázkami z oblasti informačních technologií obracelo v letech 2010 a 2011 rovnou na Fujitsu místo toho, aby zvolilo některou z forem zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách. Úředníci podle žalobce věděli, že pod rámcovou smlouvu s Fujitsu, která se týkala poskytování licencí k produktům Microsoft, nelze požadovaná díla podřadit.

Ačkoliv ministerstvo dodatky podepsalo s Fujitsu, poptávaná díla vytvářely jiné společnosti, které přitom podle státního zástupce rámcová smlouva nepovolovala jako možné subdodavatele. Škodu, kterou vyčíslila na 11,7 milionu korun, spatřuje obžaloba v rozdílu mezi smluvní cenou, za kterou Fujitsu díla dodala vnitru, a nižší cenou, za kterou pro ni systémy vytvořili subdodavatelé.

Podle člena odvolacího senátu Luboše Vlasáka dodatky podepsány byly, nešlo ale o trestný čin. Odvolání státního zástupce, který žádal, aby se případ vrátil k městskému soudu, proto zamítl. V rozsáhlém odůvodnění Vlasák poukázal zejména na nedávné rozhodnutí Ústavního soudu, který podle něj konstatoval, že pokud úředník plnil nařízení svých nadřízených a dodržoval interní předpisy, nemohl spáchat trestný čin.

Zproštění viny se týká bývalého ředitele odboru eGovernmentu Miroslava Dudy a někdejších šéfů ministerských odborů programového řízení, provozu IT a ekonomicko-organizačního odboru pro IT - Martina Párala, Vladimíra Vošického a Marcelíny Horákové. Osvobozeni byli i jednatelé Fujitsu Jiří Řehák a Radek Sazama. Všichni vinu od počátku odmítali. Části z nich hrozilo až osmileté vězení za porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže a za porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Vlasák dnes upozornil i na to, že někteří z obžalovaných v době, kdy jeden z dodatků vznikal, na předmětných funkcích ještě nepracovali. U dalšího zase nebyli ani znalci schopni určit, zda byl pod smlouvu podřaditelný. Jednatelé Fujitsu Řehák a Sazama podle soudu neměli povinnosti zjišťovat, zda zadavatelé zakázky dodrželi všechna pravidla zadávacího řízení a zda jsou dodatky výhodné pro stát.

Odvolání proti původnímu rozsudku podal také Vošický, žádal zproštění viny podle ustanovení trestního řádu, podle kterého nebylo prokázáno, že se skutek stal. Vlasák ale uvedl, že k podpisům dodatků skutečně došlo, i jeho odvolání proto zamítl.