Soud pozastavil sedm stran a hnutí včetně Strakonické Veřejnosti

Soud tak vyhověl návrhům vlády. Odůvodnění zatím nezveřejnil, podnětem pro pozastavení činnosti ale nejčastěji bývají nedodané výroční finanční zprávy.

Podle starosty Strakonic a lídra hnutí Strakonická Veřejnost Břetislava Hrdličky je na vině auditorská firma, která neodeslala elektronické podání finanční výroční zprávy v termínu. “Vše jsme zjistili zhruba před dvěma týdny a po dohodě s pracovníky ministerstva vnitra jsme dokumenty odeslali na ministerstvo v písemné podobě i s auditorským ověřením a razítkem z března loňského roku,” uvedl starosta s tím, že auditorská firma následně nesplnila svou povinnost.

Hrdlička ví, že toto pochybení vrhá na hnutí špatné světlo. “Na naší práci to ale nemá žádný vliv. Jedná se o úřednickou záležitost. Očekáváme, že v odvolacím řízení bude vyhověno naší žádosti a hnutí Strakonická Veřejnost bude činnost obnovena,” řekl. Účast v krajských volbách, která je pozastavením činnosti vyloučena, se hnutí nedotýká, podle slov Hrdličky se Strakonická Veřejnost voleb účastnit nehodlala.

NSS ale pozastavil Strakonické Veřejnosti činnost již v roce 2013. Tehdy hnutí nepředložilo výroční finanční zprávy za roky 2010 a 2011. “Ani tehdy to činnost hnutí nijak nezasáhlo, nijak nás to negativně neovlivnilo. Jednalo se o administrativní pochybení,” uvedl Hrdlička.

Pozastavenou činnost má také Česká nezávislá, která aktuálně drží jeden mandát v Košťanech na Teplicku, stejně jako Spravedlivá občanská společnost s jedním zastupitelem ve Volyni na Strakonicku. Soud dále rozhodl o pozastavení činnosti Hnutí pro Těšín, českobudějovické Volby lidu 21. století a Strany důchodců Františka Burdy, která v posledních obecních volbách v Humpolci na Pelhřimovsku získala dvě procenta hlasů.

Všechny registrované strany a hnutí musejí v Česku podle zákona každoročně předkládat sněmovně finanční zprávy. Pokud strana zprávu nedodá nebo ji předloží v nepořádku, může ministerstvo vnitra požádat vládu, aby u NSS navrhla pozastavení činnosti.

Strana s pozastavenou činností může podle zákona činit pouze úkony zaměřené na odstranění důvodů soudního rozhodnutí. Má na to jeden rok. Pokud nedostatky nenapraví, podá vláda další návrh, tentokrát již na rozpuštění strany.

Jestliže strana pokládá pozastavení činnosti za neoprávněné, může se také obrátit na Ústavní soud. Stejnou možnost má v případě rozpuštění.