Soud v Ostravě zamítl žalobu Dětí Země proti přehradě v Nových Heřminovech
Ostrava/Praha 6. května (ČTK) - Krajský soud v Ostravě dnes zamítl žalobu ekologické organizace Děti Země proti stavbě přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Přípravy na stavbu tak mohou pokračovat. ČTK to řekl soudce Jiří Gottwald.
Další podrobnosti soud zveřejní vyvěšením rozhodnutí na úřední desce. Přehrada na řece Opavě má ochránit před povodněmi například Zátor, Opavu či Krnov. O její stavbě se uvažuje dlouho. První projekt na přehradu vznikl v roce 1923. Povodně tam způsobily miliardové škody naposledy loni v září.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že po zamítnutí žaloby nic nebrání tomu, aby vodní dílo vzniklo podle harmonogramu. Počítá s tím, že o stavební povolení bude zažádáno nejpozději na začátku září a vydáno bude příští rok.
Děti Země žalobu proti územnímu rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) podaly koncem ledna. Předseda spolku Miroslav Patrik ČTK už dříve řekl, že se ministerstvo při vydání územního rozhodnutí nevypořádalo s jeho připomínkami.
Mluvčí soudu Igor Krajdl uvedl, že soud bude rozhodnutí blíže komentovat až po tom, co ho doručí oběma stranám. “Do té doby se k tomu nebudeme vyjadřovat,” řekl. Uvedl pouze, že proti rozsudku lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí.
Patrik ČTK dnes řekl, že ještě nevědí, zda stížnost podají. “Až obdržíme důvody zamítavého rozsudku, tak se rozhodneme, zda kasační stížnost zašleme, či nikoliv. Čekali jsme celý rozsudek už dnes,” řekl Patrik. Podle ministra Výborného nemá případná kasační stížnost odkladný účinek, i v případě podání by proces pokračoval podle harmonogramu.
Hnutí Duha, které dříve vystupovalo proti stavbě, na dotaz ČTK uvedlo, že nezvažuje žádné další právní kroky proti stavbě. Duha podle svého vyjádření jedná s Povodím Odry a snaží se nalézt efektivní řešení protipovodňové ochrany.
Soudce dnes rozhodoval v neveřejném jednání a bez účasti obou zainteresovaných stran. “Správní soudnictví takový postup umožňuje, pokud obě strany souhlasí. Je postaveno na písemné formě. Jde vlastně o přezkum už dříve vydaných správních rozhodnutí,” řekl ČTK Krajdl. Dodal, že soud pak ani nemusí rozhodnutí vyhlašovat. “Vyhlásí se tím, že se zveřejní na úřední desce soudu,” uvedl.
Podle ministra zemědělství je rozhodnutí soudu výborná zpráva pro více než 15.000 obyvatel Povodí Opavy. Stavba podle něj může pokračovat podle harmonogramu. Příští rok by dílo mělo získat stavební povolení a následně se uskuteční standardní výběrové řízení. “A nejpozději v druhé polovině roku 2027 bychom chtěli předávat staveniště tak, aby v roce 2032, nejpozději, byla stavba uvedena do zkušebního provozu,” řekl ministr novinářům. K zahájení stavby je také nutné vyřešit majetkové vypořádání. Podle Výborného je kromě tří majitelů vypořádání ukončeno a ministr u třech zbylých vlastníků dnes zahájil vyvlastňování.
Generální ředitel Povodí Odry Petr Birklen rozhodnutí soudu uvítal. “Státní podnik Povodí Odry může nadále pokračovat v realizaci všech částí komplexu protipovodňových opatření na horní Opavě včetně vodního díla Nové Heřminovy,” řekl. Aktuálně se podle něj pracuje na projektové dokumentaci pro stavební povolení. Podání žádosti předpokládá v září. Stavební povolení by pak projekt měl získat v roce 2026. “Zároveň se připravuje dokumentace pro provádění stavby,” řekl.
Zamítavý rozsudek vítají i zástupci MMR i radnic v Krnově a Opavě. “Z výroku soudu je patrné, že jsme v rámci odvolacího řízení postupovali správně a řádně se tak vypořádali se všemi námitkami spolku Děti země,” řekla ČTK mluvčí MMR. “Stavbě tak snad už nic nehrozí. Mám z toho obrovskou radost,” doplnil primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO). Starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti) řekl, že jde o významný milník v protipovodňové ochraně Krnova, nikoliv konec cesty. “K plnohodnotné ochraně zbývá ještě mnoho dalších kroků a také se nelze spoléhat jen na samotnou přehradu,” řekl.
I když první projekty jsou staré více než 100 let, intenzivně se o přehradě hovoří od ničivých povodní v roce 1997. O stavbě stát rozhodl v roce 2008, dosud ale nezačala. Podle posledních odhadů by se mělo začít stavět v roce 2027. Stavební práce by měly trvat pět let a stát asi devět miliard korun. Ministr Výborný už dřív odklady označil za chybu státu. Řekl, že úřady mohly rozhodovat rychleji. Stát podle něj selhal i v tom, že vytvořil prostředí, ve kterém se aktivisté a případně i předchozí představitelé obce Nové Heřminovy mohli odvolávat a stavbu oddalovat. Přehrada má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě, které postihly záplavy naposledy loni v září.
Obyvatelé Nových Heřminov v dubnovém referendu vyjádřili souhlas se stavbou protipovodňové přehrady. Ta zatopí část obce. Před 17 lety se v plebiscitu naopak postavili proti projektu a obec pak musela podnikat jen kroky, které znemožňovaly stavbu.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


