Soud zamítl stížnost Zemana ve sporu o jmenování Fajta profesorem

“Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu považuji za spravedlivé a správné. Prezident Zeman nemůže přezkoumávat to, co důsledně prověřovaly ze zákona odpovědné nezávislé orgány Karlovy univerzity,” řekl ČTK Fajt. Rozhodnutí soudu podle něj dokazuje, že české soudnictví nepodléhá politickým tlakům, i když se podle Fajta různí představitelé státní moci o ovlivňování soudců snaží.

“Prezident Zeman je jedním z nich, když nabízel někdejšímu předsedovi téhož soudu Josefu Baxovi kariérní pozici odměnou za to, že ovlivní rozhodování v profesorské kauze ve prospěch Pražského hradu,” uvedl Fajt. V západních demokraciích by podle něj takové nepřípustné zasahování do kompetencí soudů, navíc od nejvyššího ústavního činitele, vedlo k politickému zemětřesení; v Česku se v tichosti přechází, dodal.

soud řešil spor dvakrát na základě žaloby Fajta a Univerzity Karlovy. Poprvé uvedl, že prezident je povinen návrhu na jmenování vyhovět, ledaže by zjistil ve jmenovacím řízení procesní vady. Zeman ani poté Fajta nejmenoval, například s argumentem, že Fajt o sobě univerzitě předložil nepravdivé či zavádějící informace.

Podle druhého rozhodnutí městského soudu i podle nynějšího verdiktu NSS tak Zeman nerespektoval závazný právní názor, který mu stanovil mantinely rozhodovacích kompetencí při jmenování profesorů. Nejenže posuzoval odborné Fajtovy kvality, dokonce podle NSS “samostatně vyvíjel aktivitu za účelem zpochybnění obsahu podkladů, které měla k dispozici hodnotící komise a vědecká rada”.

“Jakkoliv tedy stěžovatel tvrdí, že orgány vysoké školy vycházely z neúplných či nepravdivých informací, jedná se z jeho strany o zjevnou snahu o ‘ohýbání’ závazného právního názoru vysloveného v prvotním zrušujícím rozsudku,” napsali soudci NSS.

NSS také připomněl, že už proti prvnímu rozhodnutí městského soudu podal Zeman kasační stížnost, avšak posléze ji vzal zpět. Právní názor v prvním rozsudku je tedy pro něj závazný a NSS jej nemohl přehodnocovat na základě stížnosti proti druhému rozsudku.

Spor o jmenování bývalého ředitele Národní galerie Fajta profesorem se táhne od roku 2015. Prezident tehdy odmítl jmenovat i další dva akademiky. Fajtovi původně vyčítal jeho údajnou žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele galerie. Posléze zpochybňoval část Fajtem vykazované odborné činnosti a délku jeho pedagogického působení. Fajt se už dříve ohradil s tím, že Zeman není schopen předložené podklady správně interpretovat.

Hrad také v minulosti vyslovoval právní názor, že na jmenování profesorem není právní nárok a že prezident nemůže bezmyšlenkovitě podepisovat návrhy. Městský soud ale dospěl k závěru, že jde o pravomoc založenou zákonem o vysokých školách, nikoliv o ústavní pravomoc, jako je třeba veto zákonů nebo jmenování generálů, a že prezident vystupuje jako správní orgán.