Soud zprostil ženu, která označila SNB za "novodobé gestapo"

Návrh Benešové podpořilo i Nejvyšší státní zastupitelství. Stupeň škodlivosti pro společnost byl nepatrný, uvedl státní zástupce.

Podle předsedy senátu NS Josefa Mazáka se trestný čin nestal. Domovní prohlídka jako součást pronásledování věřících Svědků Jehovových byla v rozporu s mezinárodními úmluvami a ústavou. “Jako taková byla jakýmsi aktem státní zlovůle, nikoliv výkonem pravomoci státního orgánu,” řekl novinářům Mazák.

V ženině bytě se v červenci 1983 kolem poledne odehrávala prohlídka zaměřená na samizdatovou literaturu Svědků Jehovových. Když příslušníci sáhli do zásuvky s dětskými knihami, ženina dcera se rozplakala, což matku rozrušilo. Za impulzivní výrok o novodobém gestapu se hned omluvila, přesto skončila před Okresním soudem v Příbrami s obžalobou za útok na státní orgán.

Znalci v odborném posudku nezjistili žádnou duševní chorobu v pravém slova smyslu. Ženu ale označili za neurotičku se sklonem k psychosomatickým poruchám, která by bez náležité léčby mohla být nebezpečná. Příbramský soud tak ženě uložil ambulantní psychiatrické léčení, které trvalo do roku 1986.

Podle stížnosti Benešové nebyl ženin výrok trestným činem. Prohlídka zaměřená na náboženskou literaturu představovala zásah do svobody vyznání, kterou formálně zaručovala jak tehdejší ústava, tak mezinárodní úmluvy.

“Gestapo bylo známo svou krutostí a bezcitností, ti příslušníci se chovali obdobně,” řekl ženin advokát Lubomír Müller. Žena samotná se jednání neúčastnila, nepřišla ani ministryně Benešová.

Podle Müllera dnešní “vynikajícím způsobem zdůvodněné” rozhodnutí upevnilo občanská práva v ČR a potvrdilo svobodu náboženství a svědomí. Pro ženu má spíš principiální než praktický význam. “Vzhledem k tomu, že tady bylo jenom ambulantní psychiatrické léčení, tak odškodnění, pokud nějaké bude, bude úplně minimální,” řekl ČTK Müller.