Soudy budou moci častěji ukládat peněžité tresty místo vězení
Praha 19. června (ČTK) - Soudy budou moci častěji ukládat peněžité tresty místo krátkodobých trestů vězení. Sněmovna to dnes schválila v rámci vládní novely trestního zákoníku. Doplnila do ní ustanovení, které má rozšířit možnosti dohody o vině a trestu tak, aby se mohla týkat i závažnějších trestných činů. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) s tím souhlasila. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek krátce před hlasováním stáhl návrh, podle něhož za komerční šíření propagandistických předmětů nacismu a podobných hnutí mělo hrozit až osm let vězení. Bartošek to zdůvodnil tím, že horní sazba vězení by s ohledem na doporučení expertů měla být stanovena na šest let vězení, což by v rámci nynější novely z procedurálních důvodů nebylo možné změnit. Úpravu chce proto Bartošek vtělit do další novely trestního zákoníku, na kterou schvalování teprve čeká. Navrhovaná změna je reakcí na prodej kalendářů, triček nebo hrnků s portréty představitelů nacistické třetí říše.
Sněmovna schválila návrh Zdeňka Ondráčka (KSČM) prodloužit z 20 na 30 let promlčecí lhůtu u závažných zločinů, včetně trestných činů týkajících se privatizace. Poslanci naopak odmítli snahu Pirátů zlepšit informovanost o provedení odposlechů nebo zamezit nepřiměřené kumulaci trestů vězení.
Častějšího ukládání peněžitých sankcí chce vláda dosáhnout například zavedením zákonného přepočtu pro přeměnu nezaplaceného peněžitého trestu v odnětí svobody. Prodloužit se mají také lhůty pro placení peněžitého trestu. Trest má být okamžikem zaplacení zahlazen, pokud ho soudy neuložily pachateli za zvlášť závažný zločin.
Sněmovna na doporučení ústavně-právního výboru do vládní novely zapracovala poslaneckou předlohu, která mimo jiné zvyšuje hranice škody pro posuzování majetkového protiprávního skutku jako trestného činu a rozšiřuje možnosti využívání dohody o vině a trestu. Měla by podle předkladatelů přinést úspory i zrychlení soudních řízení.
Stanoví, že by se jako trestný čin posuzovaly majetkové delikty od škody 10.000 korun místo současných 5000 korun. Pod tuto hranici jsou přestupkem, kterými se zabývají obecní a městské radnice. Novela zároveň zdvojnásobuje i další částky, které určují závažnost majetkových trestných činů. Například škoda velkého rozsahu, jež charakterizuje nejtěžší majetkovou kriminalitu, aby začínala na deseti milionech korun místo nynějších pěti milionů.
Dohodu o vině a trestu by bylo možné podle předlohy uzavřít u všech trestných činů, tedy i u zvlášť závažných. V současnosti se může dohoda využít u přečinů a zločinů s horní hranicí trestní sazby do deseti let vězení, což je podle autorů novely hlavním důvodem, proč se tolik nerozšířila.
Možnost podmínečného propuštění po odpykání třetiny trestu novela navrhuje i pro lidi, kteří byli poprvé odsouzeni za některé zvlášť závažné zločiny. V zákonu o trestní odpovědnosti firem chtějí poslanci výslovně upravit podmíněné upuštění od zbytku trestů zákazu činnosti, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací. Při splnění určitých předpokladů by to bylo možné po vykonání poloviny trestu. Novela by zásadně zmírnila i úpravu zahlazení odsouzení společnosti.
Další články
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
Hygienici nemohou chtít údaje o očkování jen po telefonu, rozhodl NSS
Brno 13. července (ČTK) - Poskytovatelé zdravotních služeb nemohou krajským hygienickým stanicím předávat informace o pacientech, kteří odmítli povinné očkování, pokud nejsou splněny zákonné podmínky.



