Státem uznané velikonoční svátky se rozšíří o Velký pátek

Důvodem těsného hlasování bylo to, že řada senátorů chtěla novelou 17. listopad, který je Dnem boje za svobodu a demokracii, opět oficiálně připomínat i jako Mezinárodní den studentstva. Na hlasování o tomto doplnění, které doporučoval senátní výbor pro lidská práva, se ale nedostalo.

Obhájci tohoto návrhu argumentovali tím, že je třeba připomínat nejen počátek pádu komunistického režimu v roce 1989, ale také události o 50 let starší na památku studentů, kteří se postavili nacistickému režimu. Senátor ČSSD Ivo Bárek uvedl, že návrh je totožný s předlohou, se kterou ve Sněmovně opětovně přišla exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Ve Sněmovně ale zatím podobné úpravy přijaty nebyly.

Senátoři nerozhodli ani o návrhu místopředsedy horní komory Zdeňka Škromacha (ČSSD), podle něhož by se měl Mezinárodní den seniorů připomínat 1. října jako oficiální český významný den. “Senioři jsou opravdu specifická skupina. Jedni senioři jsou a my všichni ostatní jsme potenciální senioři, včetně dnešní mládeže, takže víceméně je tento svátek svátkem nás všech,” obhajoval svůj návrh Škromach.

Ani na uzákonění Velkého pátku jako státního svátku nepanoval v Senátu jednotný názor. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) poukazoval na to, že podle Listiny základních práv a svobode se stát nesmí vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání a že 70 procent Čechů je bez vyznání.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) namítl, že Velký pátek je součástí křesťanských kořenů české státnosti. “Ať se to komu líbí nebo nelíbí, tak křesťanství je jeden z nejsilnějších kořenů naší státnosti,” prohlásil. Jiří Čunek (KDU-ČSL) dodal, že chápání křesťanské Evropy, “rozmělněné jen do lidskoprávních tezí”, je jednou z příčin současného dění na starém kontinentu, eskalovaném migrační krizí. Pro novelu v Senátu hlasovalo 38 ze 75 přítomných senátorů, přičemž sociální demokraté se k ní postavili většinou zdrženlivě a z klubu Strany práv občanů a komunistů ji nepodpořil nikdo.

Velký pátek, který připomíná biblické ukřižování Ježíše Krista, je svátkem v řadě evropských států. Patří mezi ně například Německo, Rakousko, Slovensko a skandinávské země. Předkladatelé v čele s KDU-ČSL připomenuli, že Velikonoce podobně jako Vánoce pokládají za významné svátky vzhledem ke kulturní tradici a zvykům i ateisté.

Autoři argumentují i sociální stránkou zařazení Velkého pátku mezi svátky, které jsou dny pracovního klidu. V základních a středních školách jsou v tento den prázdniny a novela by rodinám umožnila strávit čas společně, uvedl předseda lidoveckých poslanců Jiří Mihola. Připomenul, že Velký pátek byl státním svátkem i v někdejším Československu. Zrušen byl až za komunistického režimu v roce 1951. Obnoven by měl být už příští rok vzhledem k tomu, že zákon má začít platit dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Ministerstvo financí podle důvodové zprávy spočítalo, že den volna by ekonomiku připravil o 0,4 procenta ročního hrubého domácího produktu. Reálný dopad by prý ale byl podle jiných výpočtů mnohem nižší, nejvýše 0,1 procenta. Dopady na hospodářství by tak byly údajně zanedbatelné. Právě ekonomickými dopady dalšího volného dne argumentovali odpůrci rozšiřování státem uznávaných svátků.