Strany chtějí nadále více volebních obvodů a podmínky pro koalice

Vyplývá to z jednání stran v reakci na středeční verdikt Ústavního soudu (ÚS), který zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Případná novela se uplatní již při letošních sněmovních volbách. Strany chtějí kvůli urychlení vzniku a schválení novely využít existující návrh lidovců. Vedení Sněmovny a Senátu a parlamentních frakcí by se podle šéfa horní komory Miloše Vystrčila (ODS) ještě sejít v Senátu a dohodnout změny volebních pravidel.

ÚS zrušil klauzuli, která pro volební koalice stanovovala pro vstup do Sněmovny násobně vyšší povinný podíl získaných hlasů než pět procent platných pro jednotlivé strany. Koalice dvou stran podle zrušené části zákona potřebovaly pro zisk mandátů deset procent hlasů, koalice tří stran 15 procent a koalice čtyř a více stran 20 procent. Po verdiktu ÚS by koalicím stačilo pět procent hlasů, ale strany se dnes shodly, že tzv. aditivní klauzuli chtějí v zákoně ponechat. “Je to o číslech, ale většina se kloní k sedmi, devíti a 11 procentům,” uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který schůzku stran svolal.

Soud taky zrušil několik klíčových prvků v systému voleb, včetně systému rozdělování mandátů za použití takzvané d’Hondtovy metody. Systém podle soudu znevýhodňoval menší strany a hlasy voličů různých stran a v různých krajích ve výsledku neměly stejnou váhu. Hnutí ANO je podle předsedy hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury pro to, aby byla celá republika nově jedním volebním obvodem a ostatní subjekty jsou pro větší počet obvodů. “Většina se kloní k systému 14 krajů, ale nejen ANO zmiňovalo jeden,” doplnil Hamáček.

“Chceme zachovat 14 volebních krajů, které Ústavní soud nezrušil, takže nevidíme důvod na tom něco měnit,” uvedl místopředseda Pirátů Vojtěch Pikal. Také předseda hnutí STAN Vít Rakušan nebo předseda ODS Petr Fiala podpořili zachování volebních obvodů podle krajů. Podle Fialy by to bylo jednodušší a zohledňuje to i sounáležitost poslanců s regiony.

Pro zrychlení projednávání změn volebního zákona chtějí strany využít starší novelu, kterou předložila v roce 2019 KDU-ČSL a která ještě čeká na první čtení ve Sněmovně. Předpis bude pouze prázdnou schránkou, do které se vloží nově vzniklý kompromisní návrh. Pokud by se totiž mělo čekat na vládní předlohu, zdržel by se legislativní proces například meziresortním připomínkovým řízením. Předseda Sněmovny Radek Vondráček ale řekl ve čtvrtek po jednání s premiérem Andrejem Babišem (oba ANO) médiím, že volební novelu by měla předložit vláda.

Hamáček dnešní jednání označil jako úspěšné. “Účelem bylo zmapovat terén a zjistit, jestli je možné najít dohodu. První závěr je, že je vůle dohodu najít a našli jsme i nosič,” uvedl.

O úpravách volebního zákona dnes jednalo také vedení Senátu a senátorské kluby. “Shodli jsme se na tom, že si nebudeme jako Senát klást žádné nepodkročitelné požadavky a že jsme skutečně připraveni se s Poslaneckou sněmovnou bavit takovým způsobem, abychom našli co možná nejlepší řešení,” tlumočil výsledky jednání předseda Senátu.

Senátoři podporují využití dřívější lidovecké novely pro změnu zákona i zachování 14 volebních krajů. Potvrdil to senátor Jaroslav Větrovský, předseda klubu ProRegion, který sdružuje senátory za vládní ANO a ČSSD. Senátoři chtějí do novely podle Vystrčila prosadit ještě zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí, pokud to bude možné. Úpravy zákona by podle Vystrčila měla projednat vedení obou komor a jejich klubů na společné schůzce v příštím nebo přespříštím týdnu.

Podle předsedy senátorů STAN Petra Holečka by Sněmovna mohla novelu schválit v dubnu, aby dala Senátu dost času na její projednání. Předseda KSČM Vojtěch Filip dnes novinářům řekl, že předpis by měl absolvovat úvodní čtení tak, aby druhé připadlo na začátek března. Do Senátu by tak předpis ze Sněmovny putoval ještě v březnu.