Hnutí se totiž mělo po volbách nejprve obrátit na Nejvyšší správní soud (NSS), což neučinilo. Usnesení je zpřístupněné v databázi soudu, který se stále zabývá i dalšími podněty souvisejícími s loňskými sněmovními volbami.
"Ústavní stížnost je nepřípustná, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky ochrany práv," stojí v usnesení.
Hnutí uvádělo, že uzavírací klauzule odporuje zásadám poměrného zastoupení a rovnosti ve volebním právu. Politická situace se podle Švýcarské demokracie výrazně proměnila: slábnou tradiční velké strany, roste počet nových hnutí a protestních subjektů a přibývá voličů bez parlamentního zastoupení.
ÚS i NSS v minulosti vícekrát konstatovaly, že pětiprocentní hranice brání přílišné fragmentaci dolní parlamentní komory. Švýcarská demokracie v loňských volbách získala 0,21 procenta hlasů.
Na soud se kvůli volbám obrátil také loňský lídr koalice Spolu v Libereckém kraji Petr Beitl. Žádá, aby soudci zrušili část volebního zákona, konkrétně právní úpravu přepočtu hlasů na mandáty v druhém skrutiniu. Liberecký kraj v posledních sněmovních volbách ztratil oproti minulosti čtvrtinu mandátů ve prospěch jiných krajů, poslanecké křeslo nezískal ani Beitl.
Další stížnost podala právnička Pavla Krejčí, která u NSS kriticky poukazovala na kampaň SPD, například kvůli zobrazování migrantů. Ústavní stížnost podal také volič, který chtěl hlasovat na zastupitelském úřadě v Bratislavě, neměl však ani platný pas, ani občanský průkaz. Volit tak nemohl. Muž je českým občanem, na Slovensku požádal o azyl. Poslední volební stížnost je spojená s návrhem na zrušení několika paragrafů volebního zákona, konkrétně jde o určení počtu poslanců volených ve volebních krajích a obě skrutinia.
Diskuze k článku ()