ÚS rozhodl, že stát má za vyvlastněný pozemek platit tržní cenu

“Vyvlastnění kompenzované nízkou náhradou vzhledem k tržní ceně je porušením základního práva stěžovatelů na ochranu majetku,” uvedla v odůvodnění soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

Odkázala na ustálenou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva podle níž má člověk obdržet náhradu, jejíž výše je v rozumném poměru k tržní hodnotě majetku v době, kdy odnětí vlastnictví nastalo. “Občas může dojít k částečnému snížení ceny, ale pokud dochází k vyvlastnění pro potřebu výstavby silnic, je v rozumném poměru k hodnotě majetku v zásadě pouze plná náhrada ve výši tržní ceny,” doplnila Šimáčková.

Rodina rozhodnutí ÚS uvítala. “Verdikt je dobrý, ale ještě není všem dnům konec. Vracíme se do boje, ale nenecháme se od státu jen tak porazit,” řekl Pavel Gregůrek. Jednání státu, který mu za pozemky nabídl desetinu tržní ceny, nepovažuje za správné. “Když jsem já kupoval pozemky od státu, platil jsem za metr čtvereční zhruba 3000 korun. Je v tom vidět jasná nespravedlnost,” dodal Gregůrek.

Ministerstvo dopravy, které v tomto sporu není žalovanou stranou, čeká na definitivní rozhodnutí soudů a jejich verdiktem se poté bude řídit. “Pro další vyvlastňovací řízení tato kauza nicméně nemá zásadní dopady, protože se týká sporu o tehdejší pravidla, kdy byla pro vyvlastnění použita cena úřední. Od roku 2006 se již náhrada za vyvlastnění určuje jako cena obvyklá,” řekl ČTK mluvčí ministerstva Tomáš Neřold. Uvedl, že dnes již není možné oceňovat zemědělskou půdu jako stavební pozemek, pokud v době žádosti o vyvlastnění jako stavební pozemek neslouží.

Případ sahá až do roku 2003, kdy stavební úřad Městského úřadu v Otrokovicích vyvlastnil stěžovatelům několik pozemků kvůli výstavbě obchvatu města. Stanovená cena činila 3,5 milionu korun. Manželé se ale dožadovali více peněz, a proto se rozhodli soudit. Krajský soud v Brně jim vyhověl a v roce 2013 stanovil za pozemky cenu přes 36 milionů korun, kterou odvodil od tržní ceny stanovené na základě znaleckého posudku. Vrchní soud v Olomouci však verdikt zrušil a Nejvyšší soud dovolání stěžovatelů zamítl. Ústavní soud se však ztotožnil s verdiktem brněnského krajského soudu. “Je až s podivem, že Vrchní soud v Olomouci následně zrušil verdikt krajského soudu, aniž by předložil argumentaci, proč byl podle něj verdikt krajského soudu chybný,” zdůraznila Šimáčková.

Ústavní soud dal Gregůrkovým naději už letos v červenci v obdobném případu s pozemky pro budování obchvatu Otrokovic. Ředitelství silnic a dálnic jim mělo původně zaplatit pouze úřední cenu 1,5 milionu korun vypočtenou podle předpisů platných od 80. let minulého století. Podle znaleckého posudku měly pozemky tržní hodnotu přes 11 milionů. Krajský soud v Brně jim tržní cenu přiznal, ale odvolací i Nejvyšší soud rozhodly o nižší náhradě. Právě rozsudky Vrchního soudu v Olomouci a Nejvyššího soudu v prvním případě Ústavní soud zrušil. Případ tak znovu projedná Vrchní soud v Olomouci.

Vyvlastňování kvůli veřejně prospěšným stavbám představuje dlouhodobě kontroverzní politickou i legislativní otázku. Právní úprava se opakovaně měnila. V současnosti má stát problémy s výkupem pozemků v místech budoucích silnic a dálnic. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v únoru řekl, že stát musí obnovit svou schopnost stavět.

hor mtj jpt