Ústavní soud se odmítl zabývat právní úpravou koncesionářských poplatků
Brno 7. září (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) se odmítl zabývat právní úpravou koncesionářských poplatků za média veřejné služby. S ústavní stížností a návrhem na zrušení dvou pasáží v zákonech o Českém rozhlase a České televizi se na soud obrátil muž s právním vzděláním, který neuhradil televizní poplatek za 13 měsíců v letech 2019 a 2020.
Povinnost zaplatit České televizi dlužných 1755 korun mu uložil Okresní soud v Opavě. Ústavní soudci nenašli důvod k zásahu, opavský soud své rozhodnutí řádně odůvodnil, zjistila ČTK z usnesení v soudní databázi.
Fyzické osoby mají možnost podat spolu s ústavní stížností také návrh na zrušení nějakého právního předpisu, případně jeho části, což právník z Opavy učinil. Pokud ale ústavní soudci odmítnou stížnost, tedy dospějí k závěru, že napadený verdikt je v pořádku a stížnost proti němu nepřináší zásadní argumenty, sdílí návrh na škrty v zákonech osud ústavní stížnosti a soud se jím dál nezabývá.
“ÚS neshledává, že by ústavní stížností napadené rozhodnutí bylo projevem svévole, či v extrémním rozporu s principy spravedlnosti,” stojí v odmítavém usnesení.
Muž v listopadu 2018 přihlásil televizní přijímač a nastavil si roční frekvenci plateb. Za prosinec 2019 a následující měsíce však už poplatek neuhradil. V ústavní stížnosti vyjádřil přesvědčení, že stávající systém výběru koncesionářských poplatků je sice zákonný, ale protiústavní. Skutečnost, že respektoval povinnost přihlásit televizní přijímač, prý automaticky neznamená, že se ztotožňuje také s povinností hradit koncesionářské poplatky nebo že by se k jejich úhradě zavázal svým svobodným smluvním jednáním.
“Pokud stěžovatel neuvedl žádný relevantní argument nad rámec tvrzení o ústavní nekonformitě napadené úpravy, respektive svém nesouhlasu s ní, ÚS nemá, co by na napadeném rozhodnutí věcně přezkoumával. Stěžovatelova argumentace přitom není vnitřně konzistentní a adekvátní,” reagovali ústavní soudci.
Koncesionářské poplatky jsou nyní tématem veřejné debaty poté, co se vládní koalice dohodla na jejich zvýšení. Televizní poplatek od začátku roku 2025 pravděpodobně stoupne o 25 korun na 160 korun měsíčně a rozhlasový vzroste o deset korun na 55 korun za měsíc. Počítá s tím návrh takzvané velké mediální novely. Návrh nyní čeká meziresortní připomínkové řízení. Zvýšení poplatků kritizoval například předseda opozičního ANO Andrej Babiš, jenž obvinil vládní tábor z uplácení dvojice veřejnoprávních médií.
Návrh mediální novely počítá také s tím, že se rozšíří počet plátců. Nově budou televizní a rozhlasový poplatek platit ti, kteří disponují jakýmkoli zařízením, které umožňuje příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem nebo počítačem. Nový ředitel České televize Jan Souček, který se vedení ujme v říjnu, v minulosti uváděl jako ideální variantu, že by koncesionářský poplatek hradila každá domácnost, která má odběrné místo elektrické energie.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


