Ústavní soud se zastal muže, jenž měl vracet odškodnění za vězení
Brno 23. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) se dnes zastal muže, jenž dostal jako odškodnění za věznění v době totality 360.000 korun, ale podle pozdějšího rozsudku měl peníze vrátit. Případem se musí znovu zabývat Nejvyšší soud. Rudolf Oprendek z Ostravy v ústavní stížnosti tvrdil, že mu v důsledku posledního verdiktu hrozí ekonomická likvidace. Část peněz, které od státu dostal, totiž mezitím poslal na charitu. V podobné situaci jsou i další lidé, dnešní nález by jim mohl prospět. Změna v celkovém přístupu k odškodňování by neměla jít k jejich tíži. Vyvolávalo by to podle ústavních soudců nové křivdy.
Oprendek z náboženských důvodů odepřel vojenskou službu a v letech 1981 a 1982 kvůli tomu strávil 400 dnů ve vězení. V roce 2011 dosáhl zrušení odsuzujícího rozsudku a zastavení trestního stíhání. Následně požádal ministerstvo spravedlnosti o zadostiučinění za nezákonné věznění. Úřad mu nevyhověl, proto podal žalobu.
Díky rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 2 a Městského soudu v Praze dostal muž odškodnění 360.000 korun a náhradu nákladů řízení 106.440 korun. Poté ale do kauzy dvakrát zasáhl Nejvyšší soud. Podle posledního verdiktu muži náleží omluva, ale nikoli finanční kompenzace. Měl by tak vrátit celé odškodnění, a navíc kvůli méně výhodnému výpočtu také přibližně dvě třetiny z přiznaných nákladů řízení.
Soudním sporem se prolíná letitý interpretační problém české justice, který se týká nemateriální újmy za omezení na svobodě. Nárok je založený na mezinárodní Úmluvě o ochraně lidských práv, která je pro Česko závazná od roku 1992. Před třemi lety Ústavní soud dospěl k průlomovému postoji, že pro aplikaci úmluvy je rozhodující datum rehabilitace, nikoli sporného zadržení či věznění, takže nemateriální újmu lze přiznávat i za křivdy z dob komunistické totality. Loni se postoj ústavních soudců diametrálně změnil. Nové stanovisko ovšem nemá zpětnou platnost, nedopadá tedy na dříve podané žaloby.
Nejvyšší soud by měl nyní aplikovat na tento konkrétní případ starší postoj ústavních soudců, byť je z dnešního pohledu chybný. “Je lépe, když za později uznanou výkladovou chybu Ústavního soudu ve prospěch obětí komunistického režimu zaplatí prostředky státního rozpočtu, než aby měly tyto oběti pocit, že s nimi i státní orgány demokratického režimu hrají nedůstojnou hru na zklamanou naději,” uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Oprendek dnešní nález přivítal, zvrat v podobě odepření již přiznaného odškodnění prý vůbec nečekal a měl by potíže peníze vrátit. “Dnes výdělky nejsou extra vysoké, bylo by to pro mě dost náročné,” uvedl Oprendek. Věnoval například 36.000 korun na rozšíření domova pro seniory v Mariánských Lázních.
Podle advokáta Lubomíra Müllera existuje několik dalších lidí, kteří jsou v podobné situaci. Například čtyřiadevadesátiletý muž by měl státu vracet 1,1 milionu korun. “Pokud ÚS rozhodne obdobně i v těch dalších věcech, tak to nebudou muset vracet,” uvedl Müller, jenž dlouhodobě zastupuje odpírače vojenské služby z řad Svědků Jehovových.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
