Ústavní soud se zastal muže, jenž měl vracet odškodnění za vězení

Oprendek z náboženských důvodů odepřel vojenskou službu a v letech 1981 a 1982 kvůli tomu strávil 400 dnů ve vězení. V roce 2011 dosáhl zrušení odsuzujícího rozsudku a zastavení trestního stíhání. Následně požádal ministerstvo spravedlnosti o zadostiučinění za nezákonné věznění. Úřad mu nevyhověl, proto podal žalobu.

Díky rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 2 a Městského soudu v Praze dostal muž odškodnění 360.000 korun a náhradu nákladů řízení 106.440 korun. Poté ale do kauzy dvakrát zasáhl Nejvyšší soud. Podle posledního verdiktu muži náleží omluva, ale nikoli finanční kompenzace. Měl by tak vrátit celé odškodnění, a navíc kvůli méně výhodnému výpočtu také přibližně dvě třetiny z přiznaných nákladů řízení.

Soudním sporem se prolíná letitý interpretační problém české justice, který se týká nemateriální újmy za omezení na svobodě. Nárok je založený na mezinárodní Úmluvě o ochraně lidských práv, která je pro Česko závazná od roku 1992. Před třemi lety Ústavní soud dospěl k průlomovému postoji, že pro aplikaci úmluvy je rozhodující datum rehabilitace, nikoli sporného zadržení či věznění, takže nemateriální újmu lze přiznávat i za křivdy z dob komunistické totality. Loni se postoj ústavních soudců diametrálně změnil. Nové stanovisko ovšem nemá zpětnou platnost, nedopadá tedy na dříve podané žaloby.

Nejvyšší soud by měl nyní aplikovat na tento konkrétní případ starší postoj ústavních soudců, byť je z dnešního pohledu chybný. “Je lépe, když za později uznanou výkladovou chybu Ústavního soudu ve prospěch obětí komunistického režimu zaplatí prostředky státního rozpočtu, než aby měly tyto oběti pocit, že s nimi i státní orgány demokratického režimu hrají nedůstojnou hru na zklamanou naději,” uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

Oprendek dnešní nález přivítal, zvrat v podobě odepření již přiznaného odškodnění prý vůbec nečekal a měl by potíže peníze vrátit. “Dnes výdělky nejsou extra vysoké, bylo by to pro mě dost náročné,” uvedl Oprendek. Věnoval například 36.000 korun na rozšíření domova pro seniory v Mariánských Lázních.

Podle advokáta Lubomíra Müllera existuje několik dalších lidí, kteří jsou v podobné situaci. Například čtyřiadevadesátiletý muž by měl státu vracet 1,1 milionu korun. “Pokud ÚS rozhodne obdobně i v těch dalších věcech, tak to nebudou muset vracet,” uvedl Müller, jenž dlouhodobě zastupuje odpírače vojenské služby z řad Svědků Jehovových.