Ústavní soudci už zřejmě nebudou mít úplnou přestupkovou imunitu

Novela má zajistit, aby ústavní soudci odpovídali za své přestupky stejně jako kterýkoli jiný občan. Zároveň ale má umožnit, aby ústavní soudci obdobně jako zákonodárci mohli požádat o projednání přestupku v kárném řízení.

I v takovém případě ovšem bude moci kárný senát uložit provinivšímu se soudci postih předpokládaný přestupkovým zákonem, podobně jako u poslanců a senátorů v disciplinárním řízení. Nynější úprava neumožňuje v kárném řízení uložit ústavnímu soudci za přestupek jinou sankci než výtku. Loni ji dostal soudce Radovan Suchánek za překročení rychlosti v autě.

Podle generálního sekretáře Iva Pospíšila se ÚS k senátnímu návrhu v legislativní proceduře oficiálně nevyjadřoval, což se ani nepředpokládá. Pospíšil nechce hovořit za jednotlivé soudce, jejichž názory se na dosavadní pojetí imunity a projednávanou změnu mohou lišit.

“Jako generální sekretář ÚS mohu vyjádřit pouze to, že ÚS bere na vědomí a je srozuměn s tím, že přestupková imunita jeho soudců bude, co do procedury a možností ukládání sankcí, upravena podobně, jako je její konstrukce u poslanců a senátorů,” uvedl Pospíšil.

Úplnou přestupkovou imunitu zákonodárců zrušil Parlament přijetím senátní novely zákona o přestupcích. Poslanci a senátoři si tak mohou od dubna 2002 zvolit, že budou trestáni za své dopravní a jiné přestupky tak jako ostatní občané. Mohou ovšem také požádat o projednání přestupku parlamentní imunitní výbory. Na ústavní soudce se podle senátorky a bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové (za SZ) při tehdejší úpravě pozapomenulo.