Vazbu možná v některých případech nahradí elektronické náramky
Praha 7. července (ČTK) - Místo vazby by mohla být část obviněných lidí do budoucna hlídána prostřednictvím elektronických náramků. Vládní novelu trestního řádu, jež to umožní, dnes podpořila v úvodním kole Sněmovna. Náramky by bylo možné podle odhadů použít asi u desetiny vazebně stíhaných, tedy zhruba 200 lidí.
Zákon nyní umožňuje využít elektronické náramky pouze u trestu domácího vězení a u podmíněně propuštěných vězňů, kteří mají povinnost zdržovat se doma. Výhodu rozšíření monitoringu i na vazebně stíhané vidí ministerstvo spravedlnosti v tom, že by se na rozdíl od pobytu ve vazební věznici nepřetrhaly sociální vazby obviněného - byl by dále v kontaktu s rodinou, mohl by docházet do zaměstnání a věnovat se svým zájmům.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) taky uvedl, že vyšší počet používaných náramků relativně sníží provozní náklady. Novelu nyní posoudí členové ústavně-právního, bezpečnostního a branného výboru. Novela by totiž taky rozšířila vyšetřovací pravomoc Vojenské policie a zrušila by pravidelné soudní přezkumy důvodů pro trvání ambulantního ochranného léčení. Tato ustanovení v debatě zpochybňoval s poukazem na praxi Zdeněk Ondráček (KSČM).
Novinka s náramky by se týkala těch obviněných, u nichž by nebylo nezbytně nutné provádět nepřetržitou fyzickou kontrolu, avšak na druhou stranu by vzhledem k jejich osobním poměrům i okolnostem případu nepostačovalo uložení alternativního opatření - například peněžité kauce či dohledu probačního úředníka.
Pokud by náramek signalizoval, že obviněný porušil uloženou povinnost zdržovat se v určitý čas na určitém místě, měl by být podle ministerstva bezodkladně vyrozuměn příslušný státní zástupce, soudce a navíc i policie, která by obviněného zadržela.
Změna si podle důvodové zprávy vyžádá jednorázové vstupní náklady ve výši zhruba 10,5 milionu korun za pořízení náramků a roční provozní náklady ve výši asi 12,5 milionu. Peníze půjdou z rozpočtu ministerstva spravedlnosti, které by zároveň chtělo zajišťovat provoz monitorovacího centra.
Novinka by měla nabýt účinnosti od března 2016. Systém elektronického monitoringu v Česku zatím vůbec nefunguje, ministerstvo v minulosti totiž opakovaně zrušilo tendr. Podle nynějších plánů by měl být dodavatel vybrán do konce roku a zkraje roku příštího by mohl začít zkušební provoz.
Další články
Nejvyšší soud odmítl dovolání v kauze IZIP, potvrdil tak pětileté tresty
Brno 12. srpna (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého ředitele společnosti IZIP Jiřího Paška a společníka firmy FINIM Ilji Čurdy. Vrchní soud v Praze jim loni v srpnu uložil pětileté tresty vězení za podvod.
Začínají platit nová pravidla pro obaly. Česko žádá jasnější výklad, firmy čekají roky změn
Ode dneška začíná v celé Evropské unii platit nové nařízení o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation – PPWR). Zásadně mění evropská pravidla pro obaly a postupně se dotkne jejich celého životního cyklu – od výroby a uvádění na trh přes používání až po opětovné využití a recyklaci.
Hradecký krajský soud rehabilitoval svědka tzv. číhošťského zázraku V. Trtíka
Hradec Králové 11. srpna (ČTK) - Krajský soud v Hradci Králové dnes rehabilitoval číhošťského farníka a očitého svědka takzvaného číhošťského zázraku z prosince 1949 Václava Trtíka.
Tři ze čtyř obžalovaných z gangu obchodujícího s červeným fosforem se přiznali
Ostrava 10. srpna (ČTK) - Krajský soud v Ostravě dnes začal rozplétat rozsáhlou kauzu pašování červeného fosforu pro výrobu pervitinu. Více než sedmičlenná mezinárodní skupina jej do Česka a Polska z Ukrajiny nechala přivézt 400 kilogramů. Toto množství by stačilo na výrobu 1,2 tuny drogy v hodnotě 1,2 miliardy korun.
Čas se má střídat dalších pět let, ministr Šťastný prosazuje natrvalo zimní čas
Praha 8. srpna (ČTK) - Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vyplývá to z návrhu nařízení, které bude schvalovat vláda.
