Vazbu možná v některých případech nahradí elektronické náramky
Praha 7. července (ČTK) - Místo vazby by mohla být část obviněných lidí do budoucna hlídána prostřednictvím elektronických náramků. Vládní novelu trestního řádu, jež to umožní, dnes podpořila v úvodním kole Sněmovna. Náramky by bylo možné podle odhadů použít asi u desetiny vazebně stíhaných, tedy zhruba 200 lidí.
Zákon nyní umožňuje využít elektronické náramky pouze u trestu domácího vězení a u podmíněně propuštěných vězňů, kteří mají povinnost zdržovat se doma. Výhodu rozšíření monitoringu i na vazebně stíhané vidí ministerstvo spravedlnosti v tom, že by se na rozdíl od pobytu ve vazební věznici nepřetrhaly sociální vazby obviněného - byl by dále v kontaktu s rodinou, mohl by docházet do zaměstnání a věnovat se svým zájmům.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) taky uvedl, že vyšší počet používaných náramků relativně sníží provozní náklady. Novelu nyní posoudí členové ústavně-právního, bezpečnostního a branného výboru. Novela by totiž taky rozšířila vyšetřovací pravomoc Vojenské policie a zrušila by pravidelné soudní přezkumy důvodů pro trvání ambulantního ochranného léčení. Tato ustanovení v debatě zpochybňoval s poukazem na praxi Zdeněk Ondráček (KSČM).
Novinka s náramky by se týkala těch obviněných, u nichž by nebylo nezbytně nutné provádět nepřetržitou fyzickou kontrolu, avšak na druhou stranu by vzhledem k jejich osobním poměrům i okolnostem případu nepostačovalo uložení alternativního opatření - například peněžité kauce či dohledu probačního úředníka.
Pokud by náramek signalizoval, že obviněný porušil uloženou povinnost zdržovat se v určitý čas na určitém místě, měl by být podle ministerstva bezodkladně vyrozuměn příslušný státní zástupce, soudce a navíc i policie, která by obviněného zadržela.
Změna si podle důvodové zprávy vyžádá jednorázové vstupní náklady ve výši zhruba 10,5 milionu korun za pořízení náramků a roční provozní náklady ve výši asi 12,5 milionu. Peníze půjdou z rozpočtu ministerstva spravedlnosti, které by zároveň chtělo zajišťovat provoz monitorovacího centra.
Novinka by měla nabýt účinnosti od března 2016. Systém elektronického monitoringu v Česku zatím vůbec nefunguje, ministerstvo v minulosti totiž opakovaně zrušilo tendr. Podle nynějších plánů by měl být dodavatel vybrán do konce roku a zkraje roku příštího by mohl začít zkušební provoz.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
