Články s tagem: vazba

Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.

Brno 16. prosince (ČTK) - Tomáš Jiřikovský podal stížnost proti rozhodnutí Městského soudu v Brně, který ho ponechal ve vazbě. Rozhodovat o ní bude krajský soud. ČTK to řekla mluvčí městského soudu Petra Láníčková.

Brno 1. září (ČTK) - Městský soud v Brně odeslal spis se stížností Tomáše Jiřikovského proti vazbě na krajský soud. Dorazit by měl dnes odpoledne nebo v úterý ráno. ČTK to dnes řekla mluvčí městského soudu Petra Láníčková.

Zdržuje-li obviněný průběh řízení, není automaticky dán důvod vazby

V rámci praxe advokáta zaměřeného na rodinné a trestní právo je možné se občasně setkat s problém hrozícího přerušení kontaktu mezi rodičem omezeným na svobodě za trestnou činnost a jeho nezletilým dítětem. Zejména v případech, kdy se rodina od pachatele odvrátí, může jít o zásadní problém, protože kontakt s dítětem je jedním z mála světlých okamžiků v těchto těžkých životních situacích, mnohdy též motivací vše zvládnout a dosáhnout resocializace.[1]

Ústavní soud: Vysoký trest sám o sobě nestačí k útěkové vazbě. Soudy musí pečlivě zvažovat i jiné okolnosti a respektovat práva obviněného.

Norsko již před třiceti lety odstoupilo od represivního přístupu k uvězňování osob, díky čemuž došlo k výraznému snížení recidivy v zemi. Před reformou byla ve státě hodnota recidivy mezi 60 až 70 %, teď se pohybuje kolem 20 %.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) konstatoval rozsudkem z 27. 6. 2024 v řízení o stížnosti S. Zadeha proti České republice, že trváním vazby u nenásilného činu v délce 2 let 3 měsíců a 2 dnů došlo její délkou k porušení práva na svobodu s tím, že každý má právo být souzen v přiměřené lhůtě nebo propuštěn.

Maximální dobu trvání vazby nelze vztáhnout na institut vazbu nahrazující

Vzetí do vazby představuje zcela zásadní omezení práv a velmi nepříjemnou situaci. Rozhodování soudu přitom probíhá ve velmi krátkých lhůtách. Jak zvýšit pravděpodobnost, že daná osoba do vazby vzata nebude? A co případně dělat, aby se z vazby co nejdříve dostala na svobodu?

Ústavní soud řekl, že nelze držet v předběžné vazbě v rámci extradičního řízení osoby, jimž byla udělena doplňková ochrana. Tyto osoby nelze extradovat a je třeba je pustit.

Podá-li státní zástupce stížnost proti rozhodnutí soudu o propuštění obviněného z vazby, jež má být věcně projednána a je odůvodněna konkrétní argumentací, je třeba obhajobě poskytnout možnost se k ní vyjádřit.

Začnu tím, že zhruba popíšu stav případu, na kterém chci systémovou potíž demonstrovat: Obviněný je stíhán pro rozsáhlou zvlášť závažnou trestnou činnost, ve vazbě je z důvodů § 67 písm. c) trestního řádu, tedy, dle státního zástupce a především soudu hrozí obava, že bude opakovat trestnou činnost, pro kterou je stíhán. Detaily jeho jednání nejsou podstatné, jde mi o rozhodování o vazbě.

V případě, že je zaměstnanec vzat do vazby nebo nastoupí výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody, nemůže nadále konat práci podle pracovní smlouvy. Jak zaměstnavatele, tak zaměstnance pak zajímá, jak se taková doba „nepřítomnosti“ v práci posuzuje a jaké mají obě strany možnosti.

Na rozdíl od asi většiny soudců občas čítávám debaty pod internetovými články, referujícími o konkrétních soudních kauzách. Ne, že bych se kochal mnohdy nechutnou úrovní příspěvků, neuvěřitelnou krutostí a agresivitou některých přispěvatelů. Čtu ty věcnější a slušnější názory, leč věřte mi, i v těch jsou postoje publika většinou na hony vzdálené od rozhodnutí soudu.

Praha 7. července (ČTK) - Místo vazby by mohla být část obviněných lidí do budoucna hlídána prostřednictvím elektronických náramků. Vládní novelu trestního řádu, jež to umožní, dnes podpořila v úvodním kole Sněmovna. Náramky by bylo možné podle odhadů použít asi u desetiny vazebně stíhaných, tedy zhruba 200 lidí.

Praha 25. května (ČTK) - Vazbu by do budoucna mělo být v určitých případech možné nahradit takzvanými elektronickými náramky. Návrh ministerstva spravedlnosti na změnu trestního zákoníku dnes schválila vláda. Ministerstvo odhaduje roční provozní náklady monitoringu těchto obviněných na 12,5 milionu korun. Podle Vězeňské služby by náramky bylo možné použít u zhruba deseti procent vazebně stíhaných, tedy u zhruba 200 lidí.

Praha 5. března (ČTK) - Arménie nepřevezme rozsudek nad Andranikem Soghojanem, kterého české soudy poslaly do vězení na 22 let za objednávku vraždy. Tamní ministerstvo spravedlnosti na českou žádost odpovědělo, že převzetí je nereálné, protože arménský právní řád neobsahuje konkrétní procesní pravidla, která by to umožnila. České ministerstvo to uvedlo na svém webu. Soghojan je "vorem v zakoně", tedy vysokou kriminální autoritou zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu.

Článek pod názvem „Komentář: Pochybení vazebního soudu“ publikovali na tomto serveru dne 10. října Pavel Kohút a Mgr. Michal Sýkora z AK Gřivna. Povšimli si totiž mediálně přetřásaného rozhodnutí stížnostního senátu Městského soudu v Praze, který při přezkumu napadeného usnesení o vzetí do vazby propustil na svobodu obviněného, stíhaného pro trestný čin vraždy.

Je povinností soudu rozhodujícím o dalším ponechání obviněného ve vazbě, aby se zabýval také otázkou, zda vyšetřování probíhá plynule a zda ve věci nenastaly neodůvodněné průtahy.

V nedávné době informovala internetová média o kauze muže podezřelého z vraždy,[1] následně obviněného a postaveného před vazební soud. Na první pohled nic ojedinělého. Neobvyklou však tuto kauzu lze spatřovat v okolnostech probíhajícího řízení. Z právního hlediska totiž nejsou jádrem skutková zjištění, ale údajné procesní pochybení soudce rozhodujícího o vazbě, který měl takto činit bez přítomnosti obhájce obviněného.

Započítání vazby a trestu, upravené v § 92 trestního zákoníku se zdá na první, druhé i třetí přečtení velmi přehlednou, jednoduchou a snadno aplikovatelnou normou. Přitom tyto čtyři odstavce přinášejí mnohokrát velmi sporné výkladové momenty (a to se nebudeme věnovat započítání vazby a trestu vykonaných v cizině dle § 93 TrZ!).

Nepřiznáním odškodnění v případech zastavení trestního stíhání, aniž byl učiněn závěr o vině či nevině trestně stíhané osoby, není zpochybněn princip presumpce neviny za předpokladu, že trestně stíhanému byla dána možnost domoci se jiného skončení řízení. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3485/2013

Stížnost MUDr. Davida Ratha proti rozhodnutí o prodloužení vazby ze dne 30. 4. 2013 ležela příliš dlouho nevyřízená na Vrchním soudu. Nejvyšší soud proto Vrchnímu soudu stanovil lhůtu k rozhodnutí o této stížnosti.

Nedávno uplynul první rok od události, která po dlouhou dobu okupovala přední stránky českých médií. V rodinném domě v Brně-Ivanovicích byla dne 22. května 2013 nalezena mrtvá těla čtyř osob. Od prvního prozkoumání místa činu bylo zřejmé, že oběti zemřely násilnou smrtí.