Věznice Halden, nejluxusnější věznice světa
Norsko již před třiceti lety odstoupilo od represivního přístupu k uvězňování osob, díky čemuž došlo k výraznému snížení recidivy v zemi. Před reformou byla ve státě hodnota recidivy mezi 60 až 70 %, teď se pohybuje kolem 20 %.
V současné době klade norský vězeňský systém velký důraz na rehabilitaci, vzdělávací a výchovné programy. I role vězeňské služby se od základu změnila. Odborná příprava vězeňského dozorce na výkon budoucího povolání je ve srovnání s jinými státy poměrně náročná a zdlouhavá, trvá dva až tři roky. Přísné výběrové řízení zahrnuje písemné zkoušky z norštiny i angličtiny, neboť řada vězňů není rodilými mluvčími, a testy fyzické zdatnosti. Budoucí dozorci studují právo, etiku, kriminologii, angličtinu, reintegraci a sociální práci. Následuje roční výcvik ve věznici, přičemž celé studium završuje závěrečná zkouška.
Věznice s nejvyšší ostrahou nazvaná Halden, otevřená od roku 2010, byla postavena v souladu s přírodou tak, aby se odsouzení v těchto prostorách cítili co nejméně omezeni na svobodě. Pyšní se označením neuvěřitelně luxusní a humánní věznice. Získala dokonce také několik ocenění za design. Prostranství připomíná spíše stylový univerzitní kampus než vězeňské zařízení. Ubytovací prostory i menší dřevené budovy podobné chatkám se nachází v borůvkových lesích mezi borovicemi a břízami. Z hlediska zabezpečení je kolem věznice vybudovaná vysoká betonová zeď opatřená senzory detekujícími pohyb. Nikde však nenajdeme ostnaté dráty či elektrické ploty. Bezpečnostní kamery mnohdy nelze ani na první pohled vidět. Cena za výstavbu činila 128 milionů liber.
Každý odsouzený pobývá ve vlastní cele, kde má vlastní záchod, sprchu, ledničku, psací stůl, plochou televizní obrazovku a výhled na les. Ve společné části mohou vězni využívat pohovky a vybavený kuchyňský kout. Často se však ozývají hlasy, že takové zacházení s lidmi, kteří se dopustili hrůzných činů proti společnosti, je nepřiměřeně vstřícné a mírné. Norové ale tento pohled nesdílí. V Norsku totiž trest odnětí svobody spočívá ryze v odebrání svobody, ostatní práva zůstávají těmto osobám zachována. Nadále tak disponují přístupem ke zdravotní péči, právem volit či se vzdělávat. Nezapomíná se ani na potřebný kontakt s rodinou. Jednou za tři měsíce mohou rodiny odsouzených, po splnění nezbytných testů kvůli zajištění bezpečnosti, přijet do vězení a strávit s odsouzeným několik dní v útulné chatě v areálu věznice.
Běžný den zdejších vězňů v tomto zařízení začíná v 7:30 a o třičtvrtě hodiny později nastupují do práce. Během odpoledne si odsouzení mohou na jednu hodinu oddychnout, přičemž jejich hodinová pauza se shoduje s přestávkou dozorců. Zpět na cele musejí být nejpozději v 20:30. Takovýto denní režim navozuje pocit normálnosti a pomáhá vězňům soustředit se na profesní růst. Mnoho odsouzených se ve věznici Halden vyučí kvalifikovanými mechaniky, truhláři nebo kuchaři.
V této věznici se odsouzení účastní lekcí jógy, která vězně zklidňuje a minimalizuje projevy hněvu a násilí. K dispozici mají rovněž fitness centrum, knihovnu, kapli, sportovní hřiště, centrum pro rodinné návštěvy, školu i nahrávací studio. Prostory vymalované v jasných barvách, originální umělecká díla a nástěnné malby slavného norského umělce Dolka přispívají k veselejšímu vzhledu chodeb.
Dozorci ve věznici Halden dohlížejí na to, aby si odsouzení odpykávali svůj trest, ale zároveň jim pomáhají stát se lepšími lidmi. Jsou jim vzory, mentory i rádci. Uvádějí, že si ani nepamatují, kdy naposledy řešili agresivní chování některého z odsouzených. Dle svých slov se po celou pracovní dobu cítí bezpečně, nenosí s sebou ani pepřové spreje. Dozorci a osoby omezené na svobodě společně tráví mnoho času. Dohromady se stravují, sportují a podnikají další aktivity v rámci vymezeného volného času, což usnadňuje efektivní komunikaci s nimi.
Z výše uvedeného vidíme, že norský vězeňský systém směřuje k tomu, aby vězení opouštěli lidé, kteří budou jednou ostatním dobrými sousedy, neboť Norsko neukládá tresty odnětí svobody na doživotí. Propuštění odsouzeného se začíná plánovat již od prvního dne nástupu do výkonu trestu.
Ani věznice Halden však není bez chyby, neboť i zde dochází k obchodování s drogami. Jedná se však převážně o opiáty a léky proti bolesti, které vězňům předepsali vězeňští lékaři.
Zdroje:
How Norway turns criminals into good neighbours [online]. bbc.com. 7. 7. 2019. [cit. 20. 12. 2024]. https://www.bbc.com/news/stories-48885846
What We Can Learn From Norway’s Prison System: Rehabilitation & Recidivism [online]. firststepalliance.org. 3. 1. 2022. [cit. 20. 12. 2024]. https://www.firststepalliance.org/post/norway-prison-system-lessons
What is the secret behind the success of one of the most humane prisons in the world? [online]. icpa.org. 4. 4. 2023. [cit. 20. 12. 2024]. https://icpa.org/resource/halden-prison-and-beyond.html
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



