Vláda nepošle do Sněmovny novelu zákona o hmotné nouzi

Rozhodla o tom v noci na dnešek vláda, vyplývá to ze zveřejněného výsledku jednání kabinetu.

Návrh zákona sice schválila přechodná vláda Jiřího Rusnoka vláda, nová ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD) ale kabinetu navrhla, aby usnesení Rusnokovy vlády zrušil. Ministerstvo práce teď připravuje vlastní řešení, podle plánu by ho mělo předložit do konce června.

“V podstatě hrozilo, že nyní, kdy neplatí zákon o sociálním bydlení, by lidé mohli skončit na ulici. Je velká poptávka po tom, aby se co nejrychleji zamezilo zneužívání doplatku na bydlení majiteli ubytoven, kteří inkasují neúměrně velké peníze za velice špatné podmínky. K tomu budou směřovat návrhy,” řekla ČTK už dříve ministryně. Podle návrhu legislativního plánu by ministerstvo práce mělo předložit novelu do konce června, platit by pak mohla od ledna 2015.

Podle odhadů vládní agentury pro sociální začleňování v ubytovnách žije až 100.000 lidí. Často bydlí v nevyhovujících podmínkách a platívají přemrštěné nájmy. Podle zjištění sdružení Vzájemné soužití dva dospělí se čtyřmi dětmi hradili v jedné z ostravských ubytoven měsíčně za místnost 17.400 korun, v jiné 24.000. V jedné z ubytoven v jihočeském Větřní podle jiného průzkumu dávala čtyřčlenná rodina za 48 metrů čtverečních s poplatky 10.800 měsíčně. Obecní byt o velikosti 65 metrů čtverečních bez služeb tam vyšel na 2294 korun, méně kvalitní pak na 1982 korun.

Lidem v tísni doplácí částky stát. Výdaje výrazně rostou. Důvodem je podle zprávy o vyplácení dávek nejen krize a zdražování bydlení, ale také to, že situace začali někteří majitelé ubytoven využívat. Zatímco v prosinci 2012 se vydávalo 52.900 doplatků na bydlení, o rok později to bylo už 77.800 dávek. Za loňský rok se vyplatilo 2,81 miliardy, za předloňský 1,67 miliardy.

Zpřísnění pravidel schválila v lednu Rusnokova vláda. Podle její novely měli nájemníci ubytoven doplatek dostávat jen půl roku. Pokud by se jim nedařilo s pomocí sociálních pracovníků z radnic najít jiné bydlení, mohla se lhůta protáhnout ještě o šest měsíců. Výše dávky se měla určovat podle obvyklého nájemného. Na jeden byt se měla vyplácet jen jedna dávka podle počtu osob, které spolu žijí a hospodaří. Ubytovny měly splňovat také určité standardy kvality. Tam, kde by byla umývárna a WC společné na chodbě, měl doplatek dosahovat maximálně 75 procent stanovených normativních nákladů.

Proti návrhu se postavil bývalý ombudsman, někdejší vládní zmocněnkyně pro lidská práva či Platforma pro sociální bydlení. Podle nich časové omezení doplatku problém nevyřeší. Naopak hrozí, že by na ulici mohlo v krátké době skončit víc lidí. Za jedinou cestu považují kritici novely vznik zákona o sociálním bydlení. Ten by měl podle plánů Sobotkovy vlády mít jasnější obrysy do pololetí příštího roku. Na sepsání paragrafů by pak měl být rok, zákon by mohl platit od konce roku 2016.

Zdroj: ČTK