Vláda podpořila novelu zákona o svobodném přístupu k informacím
Praha 14. října (ČTK) - Ochránit úřady a další instituce před zneužíváním práva na informace ze strany žadatelů má novela zákona o svobodném přístupu k informacím, jejíž návrh dnes schválila vláda. Návrh ministerstva vnitra zavádí mimo jiné možnost žádat při rozsáhlém vyhledávání informací finanční zálohu. Některé ze změn by mohly být zavedeny i do zákona o právu na informace o životním prostředí. Materiál nyní projedná Sněmovna.
Úřady a instituce by měly nově dostat možnost odmítnout poskytnutí informace v případě, kdy lze dovodit, že cílem žádosti je způsobit nepřiměřenou zátěž úřadu nebo nátlak na člověka, kterého se požadovaná informace týká. Nově by instituce mohly odmítnout poskytnutí informace i v případě, že by mohla znevýhodnit jednoho z účastníků soudního nebo obdobného řízení. Návrh zavádí také administrativní zjednodušení a prodloužení některých lhůt.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) před jednáním vlády řekl, že změny vycházejí z praxe při aplikování zákona. “Hlavní je zabránit šikanózním podáním, která zatěžují celý úřad. Jsou tu lidé, kteří jsou schopní středně velký úřad paralyzovat,” uvedl. O novele diskutoval i s opozicí, ale některé její výhrady nezohlednil. “Jsou body, kde jsme nenalezli shodu. Přesto zákon posíláme do Sněmovny a jsme připraveni diskutovat na plénu a ve výborech,” dodal.
Podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové novela místo potřebného zpřesnění výkladu zasahuje do základních práv občanů. “V krajním případě to může vést až ke zneužívání důvodů pro neposkytnutí požadovaných informací. Je to další z pokusů této vlády vytvořit si ‘klid na práci’. TOP 09 tuto změnu v Poslanecké sněmovně rozhodně nepodpoří,” uvedla v tiskové zprávě.
Pokud bude někdo žádat mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací, bude moci povinný úřad podle novely chtít zálohu na úhradu nákladů vyhledávání. Ta má podle návrhu činit maximálně 60 procent z předpokládaných nákladů a je omezena horní hranicí 2000 korun. S tím v připomínkovém řízení nesouhlasily některé kraje. Kraj Vysočina například navrhoval zálohu vypustit. Některé další kraje naopak navrhovaly zrušení horní hranice nebo její zvýšení na 5000 korun.
Vláda měla návrh projednat v létě, podle předkládací zprávy byl ale podroben dalším diskusím, mimo jiné ze strany neziskového sektoru, podle kterého byly některé navrhované změny pro žadatele příliš omezující. Předkladatelé proto ze zákona vypustili například část, podle které by mohl subjekt vyzvat žadatele, který žádá informace o platech, k doložení toho, zda a jakým způsobem žádost splňuje podmínky pro poskytnutí informace.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
