Vláda podpořila rozšíření práv mladistvých v trestním řízení

Novela do českého právního řádu promítá příslušnou evropskou směrnici, která mimo jiné stanoví, že orgány činné v trestním řízení musí člověka pokládat za mladistvého, pokud není jisté, že už měl 18. narozeniny. Podle ministerstva to v českém právním prostředí nebude v drtivé většině případů představovat problém. Jestliže by se vyskytly pochybnosti o věku, bylo by už nyní nutné podezřelého pokládat za neplnoletého, a to v souladu se zásadou “v pochybnostech ve prospěch obviněného”. Výslovné zakotvení tohoto pravidla však prozatím v českém právním řádu chybělo.

Mladistvý nově bude muset mít obhájce nikoliv pouze do dovršení 18 let, ale až do 21 let věku, jestliže trestní řízení začalo předtím, než dosáhl plnoletosti, a jestliže to bude s přihlédnutím k okolnostem případu vhodné.

Novela dále rozšiřuje okruh informací, které je v trestním řízení potřeba poskytnout mladistvému, jeho zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi. Důvodem pro širší informování je větší míra zranitelnosti u mladistvých než u dospělých.

Směrnice také nařizuje, aby policie při výslechu mladistvého upřednostňovala audiovizuální záznam před pouhým záznamem zvukovým. Ministerstvo podotýká, že ačkoliv to zákon doposud výslovně nestanovil, česká praxe je s tímto požadavkem v souladu - výslechy mladistvých se konají ve speciálních místnostech, které umožňují pořízení obrazového i zvukového záznamu.

Návrh pamatuje i na mladistvé ve vazbě, konkrétně na to, aby mohli být i po dosažení plnoletosti odděleni od dospělých obviněných, jestliže to situace odůvodňuje a jestliže je to slučitelné se zájmy ostatních mladistvých ve vazbě.

Trestná činnost mladistvých podle statistik ministerstva v posledních letech výrazně klesla. Zatímco v roce 2011 bylo stíháno 3722 mladistvých, v roce 2014 to bylo 2679 mladistvých a v roce 2016 potom 2070 mladistvých.