Vláda projedná návrh zákona o neziskových nemocnicích
Praha 11. prosince (ČTK) - Nemocnice by v budoucnu nemusely danit svůj zisk a mohly by jej použít například k nákupu nového vybavení. Změnilo by se i odměňování zaměstnanců nemocnic, nově by se řídilo platovými tarify, o kterých by rozhodovala vláda. Dnešní fakultní nemocnice by se staly nemocnicemi univerzitními. Počítá s tím návrh zákona o neziskových nemocnicích, který příští týden projedná vláda.
Zákon zavede novou právní formu neziskových nemocnic. Na tu by měly být od 1. ledna 2018, kdy se předpokládá nabytí účinnosti zákona, převedeny tři desítky lůžkových zařízení, které jsou dnes státními příspěvkovými organizacemi a jejichž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví. “Nová právní forma právnické osoby umožní její řízení manažerským způsobem, kdy bude jednoznačně dána odpovědnost vedoucích pracovníků za hospodaření. Rozhodování o zásadních záležitostech neziskové zdravotnické organizace bude prováděno za účasti správní rady a zakladatele,” uvádí se v předkládací zprávě k zákonu.
Zdravotní pojišťovny budou mít povinnost uzavřít s neziskovými zdravotnickými zařízeními smlouvu o poskytování a úhradě zdravotních služeb. V daňové oblasti by neziskové nemocnice měly být zvýhodněny jako veřejně prospěšný poplatník. Podle bývalého ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD), za jehož působení byl zákon připraven, to znamená, že když budou nemocnice hospodařit se ziskem, nebude zdaňován a bude převeden zpět do zařízení na zkvalitnění služeb.
Nynější příspěvkové organizace mají omezené pravomoci v nakládání s majetkem a možnostech financování. Nemohou investovat ve větším rozsahu, protože do fondu na tyto účely mohou převést maximálně 25 procent zisku. Tato právní forma rovněž neumožňuje rozvoj vícezdrojového financování.
Pod status neziskové nemocnice budou moci přejít všechna zařízení, která zřizuje stát. Ostatní včetně soukromých nemocnic budou moci o zařazení požádat. Konečné slovo by mělo mít ministerstvo zdravotnictví.
Nynější fakultní nemocnice by se měly přeměnit na takzvané univerzitní nemocnice, kde by se kromě poskytování zdravotní péče odehrávala i výuka budoucích zdravotníků a vědeckovýzkumné projekty. Zavedena by byla akademická rada, v níž by byli zástupci lékařských fakult i fakultních nemocnic.
Očekává se, že náklady na přeměnu jedné organizace budou asi 450.000 korun a budou hrazeny z rozpočtu daných zařízení. V důsledku přijetí zákona se předpokládá také pokles výběru daně z příjmů.
O zákoně o neziskových nemocnicích se mluví několik let, současná vláda má tento závazek v koaliční smlouvě. Ministerstvo dostalo k návrhu asi 370 připomínek, některé z nich úřad nepřijal a norma tak jde k projednání s rozpory. Podle ministerstva spravedlnosti není nutné zavádět novou právní formu neziskové nemocnice. Ministerstvo financí tvrdí, že převedení jen části nemocnic na neziskové je diskriminační a narušuje rovné postavení poskytovatelů a konkurenční prostředí. Ministerstvo financí nesouhlasí ani s povinností pojišťoven uzavřít s nemocnicemi smlouvy. Výhrady k zákonu měla i legislativní rada vlády, která návrh doporučila neschválit.
Seznam organizací, které se by měly od 1. ledna 2018 přeměnit na novou právní formu:
- Budoucí univerzitní nemocnice:
- Fakultní nemocnice Brno
- Fakultní nemocnice Hradec Králové
- Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
- Fakultní nemocnice Olomouc
- Fakultní nemocnice Ostrava
- Fakultní nemocnice Plzeň
- Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
- Fakultní nemocnice v Motole
- Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
- Budoucí nezisková zdravotnická zařízení
- Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno
- Dětská psychiatrická nemocnice (Velká Bíteš)
- Dětská psychiatrická nemocnice Opařany
- Dětská psychiatrická nemocnice Louny
- Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé
- Institut klinické a experimentální medicíny
- Léčebna tuberkulózy a respiračních nemocí Janov
- Léčebné lázně Lázně Kynžvart
- Masarykův onkologický ústav
- Národní ústav duševního zdraví
- Nemocnice Na Bulovce
- Nemocnice Na Homolce
- Psychiatrická léčebna Červený Dvůr
- Psychiatrická léčebna Šternberk
- Psychiatrická nemocnice Bohnice
- Psychiatrická nemocnice Brno
- Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod
- Psychiatrická nemocnice Horní Beřkovice
- Psychiatrická nemocnice Jihlava
- Psychiatrická nemocnice Kosmonosy
- Psychiatrická nemocnice Marianny Oranžské
- Psychiatrická nemocnice v Dobřanech
- Psychiatrická nemocnice v Kroměříži
- Psychiatrická nemocnice v Opavě
- Rehabilitační ústav Hrabyně
- Rehabilitační ústav Kladruby
- Revmatologický ústav
- Thomayerova nemocnice
- Ústav hematologie a krevní transfuze
- Ústav pro péči o matku a dítě
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


