Výbor podpořil povinnost hlásit převoz vyšší hotovosti přes hranice
Praha 9. května (ČTK) - Sněmovní rozpočtový výbor doporučil Sněmovně schválit vládní novelu zákona proti praní špinavých peněz. Předloha kromě jiného zavádí povinnost hlásit úřadům převoz více než 15.000 eur (asi 380.000 korun) v hotovosti do jiného členského státu Evropské unie.
Stojí to v usnesení z dnešního jednání výboru. Předloha také rozšiřuje povinnosti obchodníků s virtuálními aktivy, kam patří například kryptoměny nebo sběratelské tokeny NFT. Předloha upravuje i některé povinnosti Finančního analytického úřadu. Nyní míří do druhého čtení na plénu Sněmovny.
Ministerstvo financí změnou zákona reaguje na doporučení expertů Rady Evropy, kteří dosavadní znění normy považovali za nedostatečné. V současnosti musí lidé hlásit převoz více než 10.000 eur (zhruba 254.000 korun) v hotovosti přes vnější hranice EU, což se v Česku týká pouze mezinárodních letišť.
Podle expertů Rady Evropy takto omezená regulace vytváří zranitelné místo při boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Novela proto zavádí povinnost s vyšším limitem i pro převoz hotovosti přes vnitřní hranice EU, a to jak osobně, tak prostřednictvím pošty nebo jiné zásilkové služby. Lidé budou muset na žádost Celní správy oznámit vlastníka i příjemce této hotovosti a vysvětlit, proč tuto hotovost převážejí.
Další zpřísnění se týká obchodníků s virtuálními aktivy. Nově budou muset při identifikaci klientů získat informace o totožnosti původce nebo příjemce převodu virtuálního aktiva. Jejich povinnosti se tak přiblíží těm, jaké mají při prověřování klientů jiné finanční a úvěrové instituce.
Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje identifikovat skutečné majitele firem, prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích, které jsou potenciálně zneužitelné pro praní peněz nebo financování terorismu. Týká se tak mimo jiné úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů či správců svěřenských fondů.
Další články
Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Olomouc 3. září (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil tříleté podmíněné tresty s odkladem na zkušební dobu pěti let praktickému lékaři Vladimíru Líčeníkovi a lékárníkovi Luďku Konvičkovi v kauze údajných rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí.
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.
