Vydavatel Deníku N neuspěl se žalobou kvůli mlčení prezidentské kanceláře
Brno 12. února (ČTK) - Společnost N media, která vydává Deník N, neúspěšně žalovala Kancelář prezidenta republiky kvůli tomu, že v době mandátu Miloše Zemana neodpovídala na dotazy redaktorů.
Městský soud v Praze žalobu na ochranu proti nezákonnému zásahu odmítl. Následnou kasační stížnost zamítl Nejvyšší správní soud (NSS). Rozhodnutí je dočasně zpřístupněné na úřední desce. Argumentace soudu podle vydavatele Deníku N Jana Simkaniče nepůsobí přesvědčivě, a proto se obrátí na Ústavní soud.
Kancelář prezidenta republiky v květnu 2021 oznámila, že přestane poskytovat informace některým médiím. Zdůvodnila to bojem proti dezinformacím. Opatření se týkalo týdeníku Respekt, Deníku N, Seznam Zpráv a pořadů České televize 168 hodin a Reportéři ČT. Redaktoři Deníku N v květnu a červnu poslali několik dotazů tehdejšímu kancléři Vratislavu Mynářovi a Zemanovu mluvčímu Jiřímu Ovčáčkovi. Odpovědi nedostali, proto vydavatelství podalo žalobu.
Městský soud žalobu odmítl s vysvětlením, že nejde o kauzu pro správní soudnictví a že vydavatelství se mělo obrátit spíše na Ústavní soud. NSS výrok městského soudu potvrdil, byť dílem s jiným odůvodněním. Redakce prý měla využít zákon o svobodném přístupu k informacím a poslat standardní žádost o informace, a teprve pak se případně soudit.
“Po prostudování rozsudku musíme bohužel konstatovat, že argumentace soudu na nás nepůsobí přesvědčivě. Princip transparentní a otevřené komunikace státních institucí považujeme za zásadní pro možnost jejich kontroly ze strany médií a veřejnosti a jsme připraveni za něj bojovat. Proto nám nezbývá než se obrátit na Ústavní soud. V prostoru střední Evropy dochází ke stále většímu omezování svobody médií, jak můžeme vidět v Maďarsku či na Slovensku, a nechceme dovolit, aby se tento trend stal novým standardem i v ČR,” reagoval pro ČTK Simkanič.
Podle NSS se vydavatelství v podstatě domáhalo toho, aby soud deklaroval povinnost prezidenta, respektive jeho kanceláře, zodpovědět dotazy novinářů. Vyvozovalo ji z Listiny základních práv a svobod, která zmiňuje povinnost státních orgánů přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky poskytování upřesňuje zákon, zejména ten informační.
“Stěžovatelka se tedy může potřebných informací domáhat prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím u žalované (respektive přímo u prezidenta), prostřednictvím čehož může realizovat svou svobodu projevu,” stojí v rozhodnutí NSS.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
