Vymezení skutečných majitelů se v zákoně o jejich evidenci nejspíš změní
Praha 3. srpna (ČTK) - Vymezení skutečných majitelů se v zákoně o jejich evidenci nejspíš změní. Rozšíří se také působnost zákona například na církve a náboženské společnosti, na politické strany a hnutí, na oborové a zaměstnavatelské organizace, honební společenstva a společenství vlastníků jednotek, která dosud mají výjimku.
Úpravy přinese vládní novela, kterou dnes doporučil Senátu schválit jeho ústavně-právní výbor. Horní komora o předloze rozhodne za týden.
Novelu si vyžádal postoj Evropské komise, která tím dodatečně podmínila možnost podání první české žádosti o platbu z Národního plánu obnovy. Do Česka může přijít 179 miliard korun. Současné vymezení skutečného majitele a rozsah výjimek z evidence neodpovídají podle komise evropským předpisům. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že Česko chce požádat o první platbu letos a je nutné, aby novela byla k 1. říjnu účinná.
Novela ruší rozlišení skutečného majitele jako koncového příjemce nebo jako osoby s koncovým vlivem, byť tím údaje v evidenci ztratí v určité míře vypovídací hodnotu. “Zásadní změna spočívá v zavedení jednotné materiální charakteristiky skutečného majitele. Ta spočívá v tom, že skutečný majitel právnickou osobu nebo právní uspořádání vlastní nebo kontroluje,” uvedla vláda ve zdůvodnění novely.
Obchodní korporace budou muset podle vlády po účinnosti novely zhodnotit, kdo je jejich skutečným majitelem podle nového zákonného vymezení. Údaje velké většiny podnikatelů se ale podle zdůvodnění zapíšou do evidence z jiných rejstříků automaticky, což má platit i pro organizace, které dosud měly výjimku z evidence skutečných majitelů. Pro ostatní bude první zápis osvobozen od poplatku, který činí podle právní formy subjektu 4000 korun, 2000 korun nebo 500 korun.
Novela také rozšiřuje možnosti dálkového přístupu do evidence skutečných majitelů. Změna míří především na poskytovatele dodací, kteří získají údaje bez spolupráce s žadateli. Žadatelé tedy nebudou muset poskytovatelům předkládat výpisy z evidence.
Schvalování novely ve Sněmovně poznamenal spor mezi Piráty a hnutím ANO. Podle Pirátů chtělo ANO zablokovat projednávání novely, pokud se neupraví tak, aby předseda hnutí a bývalý premiér Andrej Babiš nebyl považován za skutečného majitele holdingu Agrofert. Skupina Agrofert je nyní kvůli dřívější novele zákona o střetu zájmů v Babišových svěřenských fondech. Zástupci ANO obvinění o zablokování novely odmítli. V senátním výboru novelu podpořil i zástupce hnutí Ondřej Febe
Další články
Mění se způsob určování ochranného pásma u dálnic, dotkne se to i billboardů
Praha 1. července (ČTK) - Dnešním dnem začíná platit změna zákona, podle které se při stanovení ochranného pásma silnic a dálnic bude vycházet z vymezení zastavěného území podle nového stavebního zákona, nikoli jako dosud z definice v zákoně o pozemních komunikacích. Záležet bude na územních plánech obcí.
Regulace cen pohonných hmot bude pokračovat do 19. července
Praha 29. června (ČTK) - Regulace cen pohonných hmot bude pokračovat do 19. července, rozhodla vláda. Pokud se do té doby situace na trhu s palivy stabilizuje, vrátí se jejich prodej od 20. července k běžné praxi.
Ministr spravedlnosti chce prosadit nepromlčitelnost vražd
Praha 28. června (ČTK) - Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce ve Sněmovně prosadit nepromlčitelnost trestného činu vraždy. Na dotaz ČTK sdělil, že s vložením příslušného pozměňovacího návrhu počítá u nejblíže projednávané novely trestního zákoníku, přičemž novel tohoto zákona je aktuálně v dolní komoře několik.
Boxy zůstanou v novele mezi drobnými stavbami, černé stavby bude možné povolit
Praha 25. června (ČTK) - V pozměňovacím návrhu novely stavebního zákona zůstanou výdejní boxy mezi drobnými stavbami a některé černé stavby budou moci získat následně povolení.
Senátoři požádali ÚS, aby zrušil daňové zvýhodnění čtyř největších měst v ČR
Brno/Praha/Ostrava/Plzeň 24. června (ČTK) - Skupina senátorů požádala Ústavní soud (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtovém určení daní. Konkrétně jde o ustanovení, která zvýhodňují Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň při rozdělování daňových příjmů. Zákon podle senátorů vytváří uzavřenou skupinu čtyř měst, privilegovanou na úkor ostatních samospráv.



