Za výrok o táboře v Letech uložil soud Roznerovi půlroční podmíněný trest
Praha 25. dubna (ČTK) - Za výrok o někdejším romském koncentračním táboře v Letech u Písku potrestal soud bývalého poslance SPD Miloslava Roznera půlroční podmínkou s odkladem na jeden rok.
Rozner se podle státního zástupce dopustil zpochybňování genocidy, když v roce 2017 označil tábor za “neexistující pseudokoncentrák”. Bývalý poslanec obžalobu odmítá, podle svých slov pouze kritizoval rozhodnutí tehdejší vlády odkoupit za zhruba 451 milionů korun vepřín stojící u pietního místa v Letech. Dnešní verdikt není pravomocný.
Soudkyně Helena Strnadová odmítla, že by Rozner svým výrokem pouze kritizoval vysokou odkupní cenu. Takovou obhajobu označila za nevěrohodnou a účelovou. “Pokud by skutečně chtěl kritizovat nepřiměřeně vysokou odkupní cenu, mohl stejně jako u hlavního líčení hovořit pouze o ceně, o ekonomických, suchých faktech. On to ale neudělal a šel dál, zmínil historické souvislosti místa, přitom zcela zjevně nemusel,” řekla Strnadová.
Ve vyjádření k podané obžalobě, které soudkyně v březnu před Roznerovou výpovědí přečetla, bývalý poslanec mimo jiné uvedl, že slovem “neexistující” myslel, že tábor v době vyřčení výroku již neexistoval, k pojmu “pseudokoncentrák” pak odkázal ke znaleckému posudku Historického ústavu Akademie věd ČR, podle kterého údajně tábor v Letech nebyl koncentračním táborem.
Podle soudkyně lze říct, že Rozner myslel pojmem “neexistující” něco, co opravdu v současné době neexistuje. “Nicméně stále tu zůstává pojem ‘pseudokoncentrák’ a pak už je názor zdejšího soudu na věc jednoznačný,” řekla Strnadová. Připomněla historická fakta, že byl tábor výsledkem několikaleté snahy o vyhlazení romského obyvatelstva a že z něj byli lidé deportováni do Osvětimi.
“Je naprosto nerozhodné, jak se ten tábor formálně jmenoval, zda to byl koncentrační tábor nebo jiný, protože nacistický režim využíval řadu represivních zařízení s různými názvy,” řekla Strnadová. “Pokud bychom tvrdili, ad absurdum, respektive i v duchu toho, co se tady obhajoba snaží předkládat soudu, že genocida byla prováděna jenom v koncentračních táborech, tak bychom zcela pominuli zemřelé při pochodech smrti, milion usmrcených v táboře Treblinka (…), či zemřelé v Terezíně, protože Terezín také nebyl koncentrační tábor, ale věznice pražského gestapa,” dodala soudkyně s tím, že takovou obhajobu považuje za absurdní.
Soudkyně dodala, že Rozner svým výrokem zpochybňoval nacistické genocidium. “Nelze říct, že by ho popíral, v podstatě relativizoval závažnost toho tábora jako takového, co se tam dělo, jaký to mělo význam z hlediska nacistické politiky,” uvedla Strnadová.
Výrok Rozner podle obžaloby uvedl v prosinci 2017 na sjezdu SPD, když kritizoval rozhodnutí vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL o odkoupení vepřína. “Ano, nejsem takový odborník na kulturu jako třeba pan exministr Herman, ale bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku,” řekl podle žalobce Rozner. Státní zástupce tvrdí, že Rozner tak veřejně relativizoval nacistické zločiny a zpochybňoval utrpení osob romského etnika. Návrh na odkoupení vepřína kabinetu předložilo ministerstvo kultury v čele s tehdejším ministrem Danielem Hermanem (KDU-ČSL).
Podle státního zástupce Michala Buška nebylo Roznerovo vyjádření podnětem k historické debatě, ale populistickým výrokem. Účelem Roznerova výroku bylo zlehčování utrpení lidí zasažených holokaustem, řekl dnes žalobce v závěrečné řeči.
Roznerův obhájce Pavel Martiník v závěrečné řeči zopakoval, že Rozner nechtěl zpochybňovat genocidu, ale pouze upozorňoval na rozhodnutí vlády o odkupu pozemků. “Znovu zdůrazňuji, že nepopírám a nezlehčuji romský holokaust a nikdy jsem neučinil žádný výrok v úmyslu jej popírat nebo zlehčovat,” řekl dnes soudu Rozner. Po vynesení rozsudku se k rozhodnutí vyjádřit nechtěl.
Policie chtěla Roznera obvinit už v roce 2018, měl ale poslaneckou imunitu a Sněmovna ho ke stíhání nevydala. Loni v říjnu Rozner ve volbách poslanecký mandát neobhájil a o imunitu přišel.
Další články
NSS: Soudy nemusí zjišťovat a poskytovat informaci, zda soudci patří k zednářům
Brno 13. listopadu (ČTK) - Soudy nemusí shromažďovat a poskytovat žadatelům informace o členství soudců ve společenství svobodných zednářů, plyne z aktuálního rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS). Příslušnost k zednářům nelze srovnávat s členstvím v předlistopadové komunistické straně, které se u soudců eviduje a zveřejňuje, konstatoval soud. Verdikt dočasně zpřístupnil na úřední desce.
Generální advokátka Soudního dvora EU zpochybnila zrušení pokuty vyměřené Googlu
Brusel/Praha 12. listopadu (ČTK) - Generální advokátka Soudního dvora Evropské unie zpochybnila rozhodnutí nižší soudní instance z roku 2024, kterým byla zrušena pokuta 1,49 miliardy eur (36,3 miliardy Kč) vyměřená americké technologické společnosti Google ze skupiny Alphabet. Firma ji před sedmi lety dostala za porušování antimonopolních pravidel souvisejících s internetovou reklamou.
Šéf ÚOHS přišel o prověrku, podle opozice i expertů úřad potřebuje změny
Praha/Brno 11. listopadu (ČTK) - Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna přišel o bezpečnostní prověrku. Podle vyjádření sněmovní opozice i expertů úřad potřebuje další reformu. Odebrání prověrky je podle ředitele české pobočky Transparency International Davida Kotory dalším závažným signálem, který zpochybňuje Mlsnovu důvěryhodnost.
Nejvyšší soud vyjasnil práva manželů k užívání společného bytu po rozchodu
Brno 11. listopadu (ČTK) - Pokud jeden z manželů po odchodu druhého využívá společný byt nad rámec spoluvlastnického podílu, nelze to považovat za bezdůvodné obohacení, uvedl v novém rozsudku Nejvyšší soud (NS).
Ministři schválili vznik Rady vlády pro AI
Praha 9. listopadu (ČTK) - Vznikne Rada vlády pro umělou inteligenci (AI). Rozhodl o tom dnes koaliční kabinet ANO, SPD a Motoristů. Vznik rady inicioval ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Vladimír Mařík.


