Za zastropování cen energií dá stát maximálně 130 miliard korun
Praha 12. září (ČTK) - Rozpočtové dopady zastropování ceny elektrického proudu a plynu, jak o něm dnes rozhodla vláda, vyčíslil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na maximálně 130 miliard korun.
Stát na náklady použije mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek, uvedl dnes Stanjura po mimořádném jednání kabinetu.
Výnos z daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, očekává Stanjura v příštím roce ve výši 70 miliard korun. Platit by podle něj měla tři roky. Pokud ovšem pominou externí okolnosti, které vedou k vysokým ziskům, daň podniky nezaplatí, přestože opatření bude dále platné, vysvětlil. Dále řekl, že vláda dnes plán daně probírala, české řešení musí ale zohlednit či doplnit evropské, které by měla Evropská komise představit v úterý nebo ve středu.
“Díky panu ministru průmyslu (Jozef Síkela za STAN) ta jednání jsou velmi intenzivní v posledních několika dnech a není žádný důvod ty dva dny nevydržet k tomu, abychom rozhodli,” uvedl Stanjura. Může se podle něj ovšem ukázat, že česká vláda bude potřebovat třeba ještě týden na zavedení evropského řešení.
Stanjura dříve mluvil o tom, že daň z neočekávaných zisků vláda zvažuje u energetických firem, bank a rafinérií. “Každý sektor, který nakonec vláda vybere, bude mít nějaký vstupní parametr. Nebude to platit pro každého malého výrobce elektrické energie, stejně tak to nebude platit pro každou banku,” řekl dnes.
Ministři pro energetiku zemí Evropské unie se v pátek dohodli, že by bylo vhodné na pomoc spotřebitelům využít neočekávané zisky výrobců energie z levnějších zdrojů.
V případě dopadů za zastropování cen energií na státní rozpočet Stanjura doufá, že bude částka nižší než 130 miliard korun. Vláda dnes rozhodla, že jedna kilowatthodina (kWh) silové elektřiny bude stát nejvýše šest korun a v případě plynu to budou tři koruny včetně DPH. “Nikdo není schopen to v této chvíli přesněji spočítat. Jestli někdo tvrdí, že ví přesně, jaké budou ceny energií po celý příští rok a je schopen to porovnávat s tou naší zastropovanou cenou, tak prostře lže,” řekl.
Stanjura dále zdůraznil, že zastropování cen energií bude mít výrazný protiinflační efekt, což je podle něj ve prospěch jiných výdajů státního rozpočtu.
Další články
EK chystá přísnější dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů
Brusel 24. září (zpravodajka ČTK) - Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků na výběr hotovosti.
Poslanci chtějí přidat k novému trestnímu činu týrání kočky či psa další zvířata
Praha 23. září (ČTK) - Ve Sněmovně opět vzbudil pozornost navrhovaný nový trestný čin, který by se vztahoval na bezdůvodné usmrcení kočky nebo psa ze zavrženíhodných pohnutek.
Ministerstvo navrhuje delší platnost řidičských průkazů, místo deseti na 15 let
Praha 22. září (ČTK) - Ministerstvo dopravy chce prosadit delší platnost řidičských průkazů, místo stávajících deseti let by měly mít platnost 15 let. Zároveň navrhuje povolit vyšší maximální rychlost pro obytné vozy z 80 na 100 kilometrů za hodinu na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla.
Vláda od října obnoví regulaci cen paliv, uvalila i mimořádnou daň na rafinerie
Praha 21. září (ČTK) - Vláda obnoví od 1. října regulaci cen pohonných hmot. Stejně jako na jaře bude ministerstvo financí denně stanovovat maximální ceny benzinu i nafty, které bude odvozovat od cenového průměru na burze a také z regulované marže obchodníků ve výši 2,50 Kč za litr paliva. Spolu s tím sníží spotřební daň na naftu, její úroveň klesne z původních 9,95 Kč na 8,011 Kč za litr. U benzinu zůstane daň beze změn.
Funkci finančního arbitra bude i dalších pět let zastávat Monika Nedelková
Praha 18. září (ČTK) - Funkci finančního arbitra bude i dalších pět let zastávat Monika Nedelková. V této pozici ji na další funkční období v pondělí potvrdila vláda, vyplývá z usnesení, které dnes kabinet zveřejnil na svých stránkách.



