Změny v zákonech o justici schválili i polští senátoři

Nicméně opozice i nejvyšší soud změny ve třech sporných zákonech - o soudcovské radě, o obecných soudech a o nejvyšším soudu - označily za nedostatečné kosmetické úpravy už minulý týden, kdy je schválil Sejm. Od vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) jde podle nich jen o malý ústupek, který nenaruší její snahu získat nad justicí kontrolu.

Jádrem sporu jsou změny soudnictví, které mimo jiné daly ministrovi spravedlnosti pravomoc vyměnit předsedy soudů. Podle schválených “ústupků” by se ministr nejprve musel poradit s ostatními soudci daného soudu, zda předsedu odvolá. Pokud by měli negativní názor, radil by se se soudcovskou radou, v níž ale už převažují lidé nově jmenovaní stranou PiS.

Další schválený pozměňovací návrh, který Evropská komise uvítala, je stejný věk soudců i soudkyň pro odchod do důchodu, a to 65 let. PiS původně pro soudkyně chtěla stanovit 60 let; ženy v tomto věku nyní budou moci do důchodu odejít, jen pokud si to budou přát.

“Bohužel je třeba konstatovat, že navržené změny mají fiktivní, kosmetický charakter,” konstatoval nejvyšší soud v prohlášení vydaném minulý týden ještě před hlasováním dolní komory o úpravách. “Navrhované změny nepovedou k vyřešení nynějšího sporu o právní stát. Neřeší nejspornější otázky,” uvedla vrcholná justiční instituce. “Nejspornější body z hlediska právního státu, na něž poukazovaly mezinárodní orgány, zůstaly beze změny,” dodala.

PiS od příchodu k moci v roce 2015 zdůrazňovala, že změny v justici jsou nezbytné, aby soudy byly efektivnější a spravedlivější. Argumentovala také, že v křeslech soudců ve značné míře zůstávají lidé poznamenaní mentalitou komunistické éry. EU na druhé straně obviňovala stranu PiS z politizace justice.

Evropská komise kvůli obavám z toho, že posílení vlivu politiků na obsazení soudů ohrozí stabilitu polského právního řádu, zahájila s Polskem proceduru, která může vést až k odebrání některých hlasovacích práv. Úpravy schválené již oběma komorami parlamentu, polská vláda nyní vysvětluje jako ústupek Bruselu.