Články s tagem: reforma justice

Brno 15. března (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) je připraven sjednocovat rozhodovací praxi i v rodinném právu a dalších oblastech, kde zatím nelze podat dovolání, a spory tak míří rovnou k Ústavnímu soudu.

Skutečně můžeme poslední opravdu převratnou dobu v justici nalézt v polovině devatenáctého století? Platí, že od té doby se vlastně vůbec nic významného v českém soudnictví nestalo?

Problematika podfinancované justice je dlouhodobým problémem. Co nás v tomto směru čeká a nemine, pokud se situace v dohledné době nezlepší? A co mají společného Nejvyšší soud a Ústavní soud? Nejen na tyto otázky padla řeč v následujícím rozhovoru s JUDr. Petrem Šukem, místopředsedou Nejvyššího soudu a jedním z letošním řečníků na nadcházejícím kongresu Právní prostor 2023.

Česká justice žije ve velmi klidné situaci. Nicméně jsem přesvědčen, že k ataku na justici do budoucna dojít může.

Chci se s vámi podělit o svůj pohled na budoucnost Nejvyššího soudu. Z čehož plyne, že jeho postavení v době přítomné či v době minulé nevnímám jako optimální.

Varšava 13. června (ČTK) - Polský prezident Andrzej Duda podepsal novelu zákona o nejvyšším soudu, která likviduje kontroverzní disciplinární komoru, vnímanou kritiky jako nástroj vládnoucí strany k trestání neposlušných soudců.

Zhruba před měsícem na tomto místě publikoval svůj příspěvek můj vážený a milý kolega Libora Vávra. Příspěvek, který se týkal střídání ministrů spravedlnosti a současně i jejich priorit. Rád bych s ním ve všem souhlasil, jako ostatně obvykle, kdyby opět nezmínil svůj nápad na zrušení okresních soudů.

Už od podzimu loňského roku jsou vedena jednání ohledně přípravy rozsáhlé a zásadní novely zákona o soudech a soudcích. Tj. z pohledu fungování soudnictví toho nejzásadnějšího (samozřejmě kromě Ústavy) právního předpisu. Návrh z dílny Ministerstva spravedlnosti již letos v dubnu spatřil světlo světa a dnes a zítra, tj. 10. a 11. 6., proběhne na MSp vypořádání připomínek k tomuto návrhu.

Tak se nám zase jednou objevilo téma, které se vrací s poměrně vysokou četností. Střídání na postu ministra spravedlnosti. K výměně na tomto křesle došlo od roku 1989, pokud dobře počítám, už dvaadvacetkrát, takže vlastně se nic zvláštního neděje.

Zdravíte rádi na horské túře? Já jak kdy. Jdu-li pustým údolím třeba v zapadlé části Vysokých Taur, kde potkám tak tři pocestné za den, skoro se až těším na zvučné "Grüß Gott!", jímž se počastujeme. A většinou i prohodíme pár slov, jaká je cesta a co říká předpověď počasí. Jdu-li na Sněžku od Obří boudy, nezdravím. Jednak bych nedělal nic jiného, ale hlavně - to množství výletníků, které po cestě potkávám, mě štve. A přitom nepochybuji, že jsou to stejně fajn lidi, jaké bych v pusté části Alp s chutí pozdravil a dal se s nimi do řeči. Problém množství.

Varšava 16. dubna (ČTK) - Po dolní komoře polského parlamentu, Sejmu, dnes schválili změny v kontroverzních zákonech reformujících justici i senátoři. Tyto zákony vyvolaly obavy Evropské unie o právní stát a stav demokracie v Polsku. Aby úpravy vstoupily v platnost, musí je ještě podepsat prezident Andrzej Duda.

Navazuji na svůj předchozí článek, ve kterém subjektivně a letmo komentuji „Bílou knihu“ ministra Roberta Pelikána, respektive její první díl „O soudcích“, ministrem zveřejněný v polovině prosince 2015.

Robert Pelikán poté, co se stal ministrem spravedlnosti, výrazně utlumil či dokonce zmrazil několik ambiciózních plánů své předchůdkyně, Heleny Válkové.

Rekodifikace trestního řádu je otázkou priorit, které si stanoví ministerstvo, to je potřeba říci hned na začátku, přičemž jde o to, jakým způsobem přistupuje k základním otázkám, co ministerstvo zamýšlí a jakým způsobem chce směřovat dále v legislativní práci. Mám ale pocit, že zatím není zcela ujasněno, co se vlastně chce. Justice volá po justiční reformě.

Trestní právo je postaveno na principu třístupňového řízení. To je evidentní, všichni to známe, konec konců, je to tradiční model, používá ho i civilní právo. Máme tedy soud prvního stupně - soud nalézací, soud druhého stupně - soud odvolací a soud kasační - Nejvyšší soud České republiky. Asi každého napadá, když se zase znovu a znovu vrací otázka existence vrchních soudů, proč máme čtyřčlánkovou soudní soustavu, když potřebujeme třístupňovou, ta nám stačí, potřebujeme tři stupně pro výkon spravedlnosti, tak jak jsem naznačil na začátku.

Dnes přinášíme druhou část rozhovoru s JUDr. Jiřím Pospíšilem, který pro portál Právní prostor.cz připravil Jiří Bálek, student Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Příspěvek JUDr. Jana Vyklického, soudce Nejvyššího správního soudu, který se na letošním ročníku kongresu Právní prostor zamýšlel nad stavem českého soudnictví.

S kolegy, se kterými jsme připravili podklady pro novelu Zákona o soudech a soudcích, jsme se shodli na tom, že asistenti soudců mají být osoby, které vnáší do justičního systému svou práci. Nejsou tam tedy proto, aby se učili, studovali a následně takto snadno nabyté znalosti prodali jinde, ale aby skutečně byli pravou rukou toho soudce, ke kterému byli přiděleni a věnovali se problematice.