Mgr. Petr Motyčka

Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů úspěšně prošel Senátem a zbývá již jen podpis prezidenta. Po dlouhé době a opakovaných pokusech tak přichází zcela nová právní regulace. Co od ní očekávat? A co by měli (nejen) její adresáti učinit?

Nesplnění dluhu obchodním partnerem představuje nepříjemnou, bohužel však vcelku běžně se vyskytující situaci. Věřitel pak musí zvažovat, jak se svého nároku domoci. Věc přitom nemá jen jediné řešení.

Vzetí do vazby představuje zcela zásadní omezení práv a velmi nepříjemnou situaci. Rozhodování soudu přitom probíhá ve velmi krátkých lhůtách. Jak zvýšit pravděpodobnost, že daná osoba do vazby vzata nebude? A co případně dělat, aby se z vazby co nejdříve dostala na svobodu?

Spoléhal jsem na odborníka. Nebo na podřízeného. Na tomto tvrzení někdy spočívá obhajoba obviněného. Silný argument, který ale má své limity.

Co jim mám říct? A mám vůbec mluvit? To je jedna z nejčastějších otázek klientů, kteří mají vypovídat v trestním řízení.

Podávání trestních oznámení se někdy stává nástrojem konkurenčního boje, či prosté pomsty. Jak se takovému oznámení bránit, resp. jak učinit proti jeho původci efektivní odvetné kroky?

Obnovou řízení lze dosáhnout zrušení pravomocného odsuzujícího rozsudku. Pro odsouzeného se často stává jedinou nadějí, jak zvrátit výsledky původního trestního řízení. Jak ovšem obnovy řízení dosáhnout?

Německo představilo svou vizi požadavků na zabezpečení sítí 5G. Ta spočívá ve dvoustupňovém schvalování dodavatelů. V první části mají být potenciální dodavatelé infrastruktury 5G hodnoceni na základě objektivních, technických kritérií, druhou fází poté může být posouzení z hlediska politické důvěryhodnosti.

Sítě 5G nabízejí více potenciálních přístupových bodů pro útočníky, vzhledem k tomu, že mají méně centralizovanou architekturu, vyžadují více antén a jsou mnohem více závislé na softwaru. Počet kybernetických hrozeb navíc globálně stoupá a jsou stále propracovanější.

Zhruba takto se dá s trochou nadsázky přeložit obsah varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „NÚKIB“) před riziky spojenými s výrobky společností Huawei a ZTE. Od vydání varování již uplynul rok, přičemž vydané varování dosud nebylo nijak změněno či zrušeno. Změnil se pouze ředitel NÚKIB.

Není tajemstvím, že počet neplodných párů v české společnosti není zanedbatelný, přičemž se současně rozšiřují možnosti medicíny. V této situaci nabývá na důležitosti také institut náhradního mateřství. Podrobná právní úprava však stále chybí. Není tak vůbec vymezeno, jaká práva a povinnosti vznikají zúčastněným osobám. Náhradní mateřství je tak postaveno primárně na důvěře.

Pro trestný čin podvodu je charakteristické úmyslné zavinění. Není-li prokázán úmysl, je jeho spáchání vyloučeno. Ačkoli musí být závěr o existenci úmyslu založen na řádném dokazování, v některých případech je soudem učiněn spíše pomocí nepodložené domněnky.

Dle § 173 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, platí: „Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let“. V praxi někdy dochází k nesprávné právní kvalifikaci, kdy je za loupež považováno jednání pachatele naplňující reálně skutkovou podstatu jiného trestného činu. Z pohledu pachatele však může být ještě významnější otázka, kdy (ne)má být jeho čin řešen prostředky trestního práva.

Dovolání je tradičně chápáno jako mimořádný opravný prostředek. Jeho použitelnost je omezena a Nejvyšší soud, který o něm rozhoduje, nelze chápat jako běžnou třetí instanci. Dovolací důvody však zároveň nelze vykládat natolik restriktivně, aby tím byla vyloučena ochrana základních práv dovolatele.