Mgr. Robert Nešpůrek LL.M.

Když v roce 2020 vyšel najevo rozsáhlý skandál týkající se zneužívání tzv. coaching bugu ve hře Counter-Strike: Global Offensive, čelil svět e-sportu dosud nejvýznamnějšímu etickému problému. Trenéři desítek týmů využívali herní chybu, díky níž mohli během zápasů sledovat soupeře nebo části herní mapy, které by jinak sledovat nemohli. Na základě vyšetřování e-sportovou integrity komisí ESIC bylo bez možnosti vyjádřit se potrestáno více než 30 profesionálních e-sportových trenérů, přičemž zákazy činnosti se pohybovaly v řádu měsíců až let.

Jaké právní kroky musí producent zvládnout ještě před první klapkou, aby jeho audiovizuální dílo mohlo spatřit světlo světa? Od zajištění práv na jednotlivé záběry až po smluvní vztahy s každým členem štábu – bez pevných právních základů se produkce může rychle proměnit v noční můru. Čtěte dál a zjistěte, co vše je třeba ohlídat, aby váš projekt neztroskotal dřív, než začne.

Boom umělé inteligence (AI) postupně proniká do řady odvětví, mezi něž patří i oblast kinematografie. Potenciál AI generovat filmové postavy, ať už od nuly nebo na základě skutečné předlohy, posouvá filmový průmysl do nových vod. V tomto ohledu je nicméně nezbytné brát v potaz i potenciální dopady na celé filmové odvětví, jakož i úskalí a rizika takového řešení z hlediska osobnostních práv dotčených herců.

Soudní dvůr Evropské unie zrušil rozhodnutí EU-US Privacy Shield, na základě kterého mohli správci a zpracovatelé doposud předávat osobní údaje z EU do Spojených států amerických. Pro předání osobních údajů tak budou muset být nyní vždy zkoumány konkrétní podmínky ochrany dat a národní orgány mohou předání kdykoliv zakázat.

Evropští zákonodárci se v posledních letech prostřednictvím rozličných legislativních balíčků snaží reagovat na současný technologický stav společnosti, a nemohl jim tak uniknout ani rozvíjející se trend kryptoměn. Bylo jen otázkou času, kdy deklarované návrhy nařízení a směrnic získají reálnou podobu a jednotlivé subjekty se budou muset začít přizpůsobovat nové právní úpravě této oblasti.

Digitální tokeny NFT se staly jedním z největších hybatelů v uměleckém odvětví za poslední dekádu. Jaká jsou však s nimi spojena rizika?

Zatímco v lednu můžeme slavit mezinárodní den ochrany osobních údajů, koncem května jsme si připomněli výročí vstoupení GDPR v účinnost – letos už počtvrté.

Termín 17. prosince 2021 pro implementaci tzv. whistleblowingové směrnice je právě dnes. Podle Směrnice soukromé subjekty s více než 50 zaměstnanci a většina veřejných subjektů budou muset zavést komunikační kanály a procesy pro interní oznamování protiprávního jednání.

Před koncem roku uplyne lhůta pro přijetí českého zákona o whistleblowingu – s největší pravděpodobností marně.

Dle návrhu zákona o ochraně oznamovatelů, takzvaných whistleblowerů, by měly firmy a veřejné instituce povinně do konce března 2022 zavést vnitřní oznamovací systém, který v rámci organizace umožní lidem upozorňovat na poškozování veřejných zájmů nebo neetické či protiprávní jednání.

Pokud podnikáte v jakémkoliv oboru, jehož součástí je výměna dat (včetně osobních údajů) se zahraničím, a to především tím mimoevropským, pak jste si nejspíše s příchodem GDPR před třemi lety říkali, jak to bude dál s předáváním dat mimo GDPR zónu.

Od 1. 1. 2021 je účinná sada dohod mezi EU a Spojeným královstvím, která obsahuje i úpravu osobních údajů.

Koronavirus je nyní největším tématem, které hýbe celou naší společností. Dotýká se nejen všech oblastí našeho života, ale též všech oblastí práva. Již dříve jsme Vás informovali o dopadech na pracovněprávní vztahy a radili Vám, jak postupovat ve vztazích se zaměstnanci. Nyní bychom Vám rádi pomohli zorientovat se v právních dopadech na Vaše dodavatelsko-odběratelské smluvní vztahy.

V posledním květnovém víkendu nenápadně uplynul rok od okamžiku, kdy v České republice a celé Evropské unii vstoupilo v účinnost obecné nařízení o ochraně osobních údajů – GDPR. Podívejme se, co nám poslední rok v tomto ohledu přinesl, a na závěr se zamyslíme, kam se bude vývoj ubírat dál.

Úřad pro ochranu osobních údajů („Úřad“) mění svůj přístup ke zpracování biometrického dynamického podpisu připojeného ke konkrétnímu dokumentu v rámci běžné smluvní agendy, kdy nedochází k verifikaci či porovnávání podpisu dle referenčního vzoru.

Moderní technologie nabízí širokou škálu prostředků pro sledování činnosti zaměstnance. Zaměstnavatelé v zájmu ochrany vlastních oprávněných zájmů instalují kamerové systémy, GPS, nástroje pro filtrování webových stránek anebo využívají různé aplikace či jiná zařízení ke sledování, zejména za účelem prevence úniku dat.

Dne 1. 1. 2019 v České republice a dne 14. 1. 2019 na Slovensku nabyde účinnosti novela zákona o ochranných známkách („Novela“), která vychází z evropské směrnice. Novela je značně rozsáhlá a přináší pro vlastníky ochranných známek několik důležitých změn.

Jasnější a jednodušší pravidla pro získávání a nakládání se soubory cookies slibuje Nařízení Parlamentu a Rady o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích; „Nařízení“). Nařízení má nahradit směrnici 2002/58/ES [1] přezdívanou „cookie zákon“ a má mimo jiné obsahovat nová pravidla pro udělování souhlasu a upozorňování v souvislosti s využíváním cookies a jiných identifikátorů uchovávaných v zařízeních koncových uživatelů.

S účinností obecného nařízení o ochraně osobních údajů [1] („GDPR“[2] nebo „nařízení“) vznikne správcům i zpracovatelům osobních údajů řada nových povinností. Jednou z nich je dle nového právního rámce stanovená povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů („pověřenec“ nebo „DPO“[3]), která slouží zejména ke kontrole odpovědnosti.

Mnoho společností a institucí v celé Evropě je momentálně zaneprázdněno adaptací na nové nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů („GDPR“), které nabude účinnosti v květnu 2018. Odhlédněme nyní od problematiky osobních údajů a podívejme se na legislativní iniciativu na poli údajů neosobních, protože též volný pohyb neosobních údajů přes hranice členských států může představovat klíčový aspekt budování evropského jednotného digitálního trhu.

Od referenda, kterým bylo rozhodnuto o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, uběhl rok a půl. V oblasti IP práv unitárního charakteru bude muset dojít k zásadním změnám, na kterých je třeba se v rámci výstupních jednání dohodnout a zajistit, aby práva vlastníků nebo přihlašovatelů těchto práv byla zachována. V tomto článku shrnujeme nejzásadnější body pozičního dokumentu Evropské komise, který se snaží nastínit vhodná řešení nejisté právní situace. Zmiňujeme také další závažné otázky v IP oblasti, které bude nutné v souvislosti s brexitem zodpovědět.

Evropský parlament přijal usnesení, kterým vyzval Evropskou komisi k předložení občanskoprávních pravidel pro robotiku. Přestože usnesení není právně závazné, není vyloučeno, že Komise v budoucnu taková pravidla představí. Usnesení tak nyní otevírá prostor pro úvahy ohledně občanskoprávní odpovědnosti za škodu způsobenou robotem či k samotnému právnímu postavení robotů. Vzniká tak zřejmě nová oblast regulace, která ovlivní velký počet moderních průmyslových odvětví.

Cestování se stává stále dostupnějším a vysoká mobilita obyvatel nejen na území EU je již každodenní samozřejmostí. Pro mnohé se zároveň nově cestování stane zábavnějším, neboť neomezený přístup k filmům, sportovním přenosům, hudbě, elektronickým knihám a hrám se výrazně zjednoduší. Co dnes často nebylo standardem, bude brzy pro všechny poskytovatele digitálního obsahu na území EU povinností.

Pracovní skupina WP29 publikovala další „vodítka“ k výkladu novinek zaváděných obecným nařízením o ochraně osobních údajů („GDPR“ nebo „Nařízení“), do jehož účinnosti už zbývá méně než rok. V souvislosti se zvýšenými požadavky GDPR na správce věnujme pozornost výkladovému dokumentu, jenž se týká posouzení vlivu na ochranu osobních údajů („DPIA“ – Data Protection Impact Assessment). Proč vůbec DPIA a kdy správci vzniká povinnost posouzení vlivu provést?

Evropský soud pro lidská práva ve svém nedávném rozhodnutí konstatoval, že pokud zaměstnavatel neoznámí zaměstnanci, že jeho komunikace pomocí pracovních prostředků může být monitorována, porušuje tím jeho právo na soukromý a rodinný život.