Právní příručka pro filmaře: Právní výzvy (ko)produkce aneb klapka, kamera, smlouva!

V prvním článku z naší série pro filmaře jsme se věnovali vývojové fázi, ve které se řeší základní otázky spojené s výrobou audiovizuálních děl – zejména filmů, seriálů, hudebních videoklipů či reklam. V tomto druhém díle naší série se zaměříme na navazující produkční fázi a klíčové právní otázky s ní spojené.

Produkce audiovizuálního díla začíná první klapkou a končí tzv. zlatým záběrem. Aby vše probíhalo hladce, je potřeba řešit nejen samotné natáčení, ale i právní aspekty. Co všechno by tedy měl producent zajistit, než padne první klapka?

Ke všemu si zajistěte práva

Film, seriál, dokument nebo i reklama jsou z právního hlediska tzv. audiovizuální dílo, které je chráněno autorskými právy. Chráněné je audiovizuální dílo jako celek i jeho jednotlivé části, tj. primárně denní a zákulisní záběry, hudba, díla zachycená v záběrech (např. obrazy, loga a plakáty, ale i třeba fotografie z natáčení). Pro úspěšnou realizaci produkce je proto zásadní zajistit, aby měl producent k vytvořenému dílu řádně ošetřena a vypořádána veškerá práva.

K vypořádání práv duševního vlastnictví dochází uzavřením smluv se všemi osobami, jejichž herecký výkon či podobizna jsou zaznamenávány (tedy herci i komparz) anebo které se podílejí na vzniku díla tvůrčím způsobem, tedy s režisérem, kameramany, dramaturgy, výtvarníky, zvukaři, osvětlovači, designery atp. Pokud jsou do díla zařazovány již existující chráněné předměty (hudba, videoklipy, obrazy, aj.), pak je s příslušnými nositeli práv (typicky kolektivní správci, umělci a studia) nutné uzavřít licenční smlouvy umožňující zařazení toho kterého předmětu do nového díla.

Tady mi to podepište prosím

V praxi se často setkáváme s tím, že některé klíčové osoby nemají s producentem uzavřenou písemnou smlouvu a za své služby producentovi pouze inkasují odměnu. Tato skutečnost je velmi problematická, protože bez existence písemné smlouvy nemusí být zřejmý rozsah práv, které producentovi k předmětnému dílu náleží. Pokud by například došlo mezi producentem a příslušným tvůrcem ke sporu, pak by bylo pro producenta poměrně rizikové výstupy takové osoby ve svém díle použít, což by mohlo produkci značně zkomplikovat.

Z právního pohledu lze výše uvedené řešit poměrně jednoduše – každá osoba, jejíž práce se v díle objeví anebo ovlivní výslednou podobu díla by měla mít s producentem podepsanou smlouvu obsahující nezbytná ustanovení o právech duševního vlastnictví. Ve vztahu ke komparzu a méně důležitým členům štábu doporučujeme jako best practice mít na place vždy předtištěné vzorové licenční smlouvy/releasy pro danou produkci, které lze příslušným osobám dát kdykoli k podpisu.

Výhradní producent bere vše

Další důležitou otázkou výroby děl je počet subjektů, kteří figurují v producentské roli. Obecně nejpřímočařejší variantou procesu výroby audiovizuálního díla je tzv. výhradní produkce. V tomto případě zajišťuje celou výrobu díla a zpravidla i jeho financování (např. díky sponzorům a podpoře/pobídkách fondů kinematografie) jeden producent, kterému k výslednému dílu náleží veškerá práva.

Hlavní výhodou tohoto modelu je, že veškerý zisk z komercializace díla (vyjma distribučních poplatků) náleží výhradnímu producentovi. Na druhou stranu, producent v tomto případě nese taktéž riziko komerčního neúspěchu, a tím pádem i ztráty. Z tohoto důvodu je tento typ produkce příznačnější pro hollywoodské blockbustery anebo úspěšné série, kde studia anebo platformy očekávají vysoký komerční úspěch, a dále pro nezávislé/nízkonákladové snímky, popř. dokumentární tvorbu.

Není producent jako koproducent

S ohledem na výše uvedená specifika výhradní produkce je častějším způsobem výroby audiovizuálních děl tzv. koprodukce, tedy situace, kdy se na výrobě díla podílí více osob.

Důvod pro tento způsob produkce je prostý – výroba audiovizuálních děl je poměrně nákladná záležitost a produkční společnost, která chce záměr realizovat, často sama nemůže anebo z různých důvodů nechce pokrýt celkový rozpočet. Díky koprodukci se tak otevírá možnost náklady a komerční rizika spojená s výrobu díla dělit mezi více osob.

Na rozdíl od výhradní produkce, kde smluvní vztahy s partnery producenta řeší spíše způsoby propagace díla anebo sponzorů, u koprodukce je nutné smluvně upravit práva a povinnosti jednotlivých koproducentů v kontextu hodnoty a formy jejich koprodukčních vkladů (zpravidla jde o finanční investice, věcné plnění, poskytnutí práv/služeb aj.). Koprodukční vklad totiž určuje, jak vysoký podíl koproducent na audiovizuálním díle získá a co bude jeho obsahem – typicky se jedná o distribuční exkluzivitu pro určité území, popřípadě i možnost (kreativního) zapojení do samotného procesu výroby díla.

Bez ohledu na typ produkce, jakékoli dohody mezi osobami podílejícími se na vzniku audiovizuálního díla doporučujeme vždy podrobně smluvně ošetřit, protože jakákoli písemně nezachycená obchodní dohoda může být v praxi obtížně vymahatelná.

Závěr

Produkční fáze je kritickou etapou výroby audiovizuálních děl, ve které je vedle samotné výroby nutné myslet i na to, jak adekvátně právně ošetřit smluvní vztahy s klíčovými partnery a osobami.

V rámci našeho specializovaného filmového a televizního týmu se oblasti audiovizuální produkce, ať už lokální či mezinárodní, intenzivně věnujeme a máme v ní rozsáhlé zkušenosti. Pokud byste v této souvislosti potřebovali jakoukoli asistenci, neváhejte se na nás obrátit.