Co s přeplatky na dani silniční?
Novelou zákona o dani silniční byly od 1.1. 2022 zrušeny platby záloh na silniční daň u všech poplatníků. Co tedy s přeplatky na dani silniční?
Novelou zákona o dani silniční byly od 1. 1. 2022 zrušeny platby záloh na silniční daň u všech poplatníků.
U současných i bývalých poplatníků eviduje Finanční správa na osobních daňových účtech velké množství přeplatků nejen z letošního roku, ale i z minulosti.
Informace a ověření výše přeplatku mohou poplatníci zjistit přihlášením se do Online finančního úřadu například prostřednictvím bankovní identity nebo datové schránky, případně se mohou informovat u svého místně příslušného správce daně. V případě existence přeplatku je potřeba požádat o vrácení nebo jeho převedení na jinou daň. Finanční úřad tyto přeplatky totiž automaticky nevrací.
Žádost o vrácení přeplatku
Žádost o vrácení přeplatku lze vytvořit ve webové aplikaci Finanční správy https://ouc.financnisprava.cz/vratka/form/danovySubjekt.
Zažádat o vrácení přeplatku lze samozřejmě také písemně, a to v listinné podobě, elektronicky, anebo ústně do protokolu.
Elektronicky lze podání odeslat pouze datovou zprávou:
- podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu
- s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky
- s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo
- prostřednictvím daňové informační schránky.
Nelze zažádat prostřednictvím obyčejného e-mailu.
Na vyřízení žádosti má správce daně 30 dní. Pokud si poplatník o tento přeplatek nepožádá, stává se přeplatek po 6 letech od konce roku, ve kterém vznikl, příjmem státu a poplatníkovi nárok na jeho vrácení zaniká.
Z tohoto důvodu je důležité informovat se o aktuálním stavu osobního daňového účtu a rozhodnout se, jak v případě přeplatku na dani silniční dále postupovat.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
