Co s přeplatky na dani silniční?
Novelou zákona o dani silniční byly od 1.1. 2022 zrušeny platby záloh na silniční daň u všech poplatníků. Co tedy s přeplatky na dani silniční?
Novelou zákona o dani silniční byly od 1. 1. 2022 zrušeny platby záloh na silniční daň u všech poplatníků.
U současných i bývalých poplatníků eviduje Finanční správa na osobních daňových účtech velké množství přeplatků nejen z letošního roku, ale i z minulosti.
Informace a ověření výše přeplatku mohou poplatníci zjistit přihlášením se do Online finančního úřadu například prostřednictvím bankovní identity nebo datové schránky, případně se mohou informovat u svého místně příslušného správce daně. V případě existence přeplatku je potřeba požádat o vrácení nebo jeho převedení na jinou daň. Finanční úřad tyto přeplatky totiž automaticky nevrací.
Žádost o vrácení přeplatku
Žádost o vrácení přeplatku lze vytvořit ve webové aplikaci Finanční správy https://ouc.financnisprava.cz/vratka/form/danovySubjekt.
Zažádat o vrácení přeplatku lze samozřejmě také písemně, a to v listinné podobě, elektronicky, anebo ústně do protokolu.
Elektronicky lze podání odeslat pouze datovou zprávou:
- podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu
- s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky
- s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo
- prostřednictvím daňové informační schránky.
Nelze zažádat prostřednictvím obyčejného e-mailu.
Na vyřízení žádosti má správce daně 30 dní. Pokud si poplatník o tento přeplatek nepožádá, stává se přeplatek po 6 letech od konce roku, ve kterém vznikl, příjmem státu a poplatníkovi nárok na jeho vrácení zaniká.
Z tohoto důvodu je důležité informovat se o aktuálním stavu osobního daňového účtu a rozhodnout se, jak v případě přeplatku na dani silniční dále postupovat.
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.




