Kontrolní hlášení
Od 1. ledna 2016 budou mít plátci DPH povinnost poskytovat finančnímu úřadu údaje z daňových dokladů prostřednictvím tzv. „kontrolního hlášení“.
Povinnost podávat kontrolní hlášení budou mít všechny osoby registrované v tuzemsku k DPH jako plátci daně. Plátce, právnická osoba, bude podávat kontrolní hlášení měsíčně, a to vždy do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, bez ohledu na zdaňovací obodbí - měsíční či čtvrtletní. Fyzické osoby budou podávat kontrolní hlášení dle lhůty pro podání přiznání k DPH. Pokud plátce za dané období přizná daň na výstupu, uskuteční zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinosti, uplatní nárok na odpočet na vstupu či uskuteční plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato, bude podávat kontrolní hlášení elektronicky ve formátu .xml.
Formulář kontrolního hlášení by měl být rozdělen do tří částí. V části A by se uváděla přijatá nebo uskutečněná plnění, u kterých je plátce povinen přiznat daň. V části B by měla být vyplněna přijatá plnění s místem plnění v tuzemsku. Část C bude fungovat jako kontrolní mechanismus s přiznáním k DPH.
Určitým problémem kontrolního hlášení bude časový posun u plnění, u kterých má povinnost přiznat daň příjemce (pořízení zboží z EU, přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku). Dle pokynu by tato plnění měla být přiznána bez ohledu na to, zda má plátce v daném momentě daňový doklad k dispozici. Naopak usnadnění shledáváme u plnění, jejichž hodnota jednotlivě nepřesáhne 10 tis. Kč. Tato plnění se budou vykazovat souhrně na jednom řádku hlášení.
Pokud plátce nepodá řádné kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně, vznikne mu povinnost uhradit pokutu ve výši 50 tis. Kč. Pokutu až 500 tis. Kč bude moci správce daně uložit, pokud plátce závažně ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení.
Na internetových stránkách finanční správy je připraven vzor Formuláře kontrolního hlášení a předběžné informace k jeho vyplnění.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: monika.baliharova@bnt.eu
Další články
Kongres Právní prostor 2026: legislativní změny, AI a justiční blok
Kongres Právní prostor se dočkal již svého 14. ročníku. V Seči u Chrudimi se sešlo přes 150 účastníků a 16 přednášejících, aby se věnovali tématům, která aktuálně hýbou světem práva – od legislativních změn přes AI až po aktuální otázky justice.
Kdo s koho: procesněprávní ochrana zaměstnanců ve světle zákona o státních zaměstnancích
Debata o převedení právní úpravy státních zaměstnanců do režimu zákoníku práce otevírá zásadní otázku: nezhorší se tím jejich ochrana?
Automatizovaná vozidla ve světle pravidel silničního provozu
Příspěvek reaguje na nová pravidla silničního provozu týkající se provozu automatizovaných vozidel. Ačkoliv se daná pravidla mohou jevit dostatečně srozumitelná a jasná, tak jejich aplikace v (administrativní) praxi může činit nejeden problém.
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?




