Následné kontrolní hlášení – změny od 1. 1. 2023
Novelou zákona č, 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, která je účinná od 1. 1. 2023, došlo ke změnám v oblasti kontrolního hlášení. Samotný elektronický formulář kontrolního hlášení, struktura dat, včetně způsobu vyplňování a jeho podávání, se novelou nemění.
Změna se týká oblasti výzev k podání kontrolního hlášení.
Prodloužení lhůty pro odpověď na výzvu správce daně
Zjistí-li správce daně nesrovnalosti údajů v podaném kontrolním hlášení, zasílá výzvu k podání následného kontrolního hlášení, ve kterém plátce podané údaje potvrdí nebo opraví.
Do 31. 12. 2022 byla lhůta pro podání tohoto následného KH 5 pracovních dnů od doručení výzvy.
Od 1. 1. 2023 je lhůta stejná pouze v případech, že výzva není doručována do datové schránky.
Pokud je výzva k podání následného kontrolního hlášení od 1. 1. 2023 doručena do datové schránky, je lhůta prodloužena na 17 kalendářních dnů od dodání této výzvy do datové schránky.
Lhůta pro odpověď na výzvu doručené do datové schránky končí nezávisle na tom, kdy je zpráva z datové schránky vyzvednuta neboli doručena. Tzn. výzva je považována za doručenou dnem dodání do datové schránky příjemce bez ohledu na „otevření a přijetí datové zprávy“. Dodáním se rozumí zpřístupnění datové zprávy v datové schránce, tedy okamžik, kdy je možné zprávu zobrazit.
Sankce za nepodané kontrolní hlášení
Pokud plátce na výzvu k podání následného kontrolního hlášení v zákonné lhůtě nereaguje, může správce daně vyměřit pokutu ve výši 30 000,- Kč/případně v poloviční výši, a to i v případě, že plátce podá kontrolní hlášení správně, ale opožděně potvrdí správnost údajů uvedených v řádném kontrolním hlášení.
Pokud plátce od 1. 1. 2023 kontrolní hlášení nepodá a je finančním úřadem vyzván k jeho podání, platí i v roce 2023 lhůta podání v náhradní lhůtě do 5 dnů od oznámení této výzvy. (Pozdní podání je pokutováno částkou 10 000,- Kč, popř. pokutou v poloviční výši.) Tato povinnost platí i v případě, že plátce nemá povinnost podat kontrolní hlášení, ale je správcem daně vyzván k podání. V takovém případě může (jak je již praktikováno) reagovat rychlou odpovědí na obdrženou výzvu k podání volbou „Nemám povinnost podat KH“
Pokud není kontrolní hlášení podáno ani v náhradní lhůtě, je pokuta ve výši 50 000,- Kč, popř. v poloviční výši.
Novela zákona od 1. 1. 2023 zavedla poloviční výše pokut, pokud je plátce fyzickou osobou nebo společností s ručením omezeným, která má jednoho společníka – fyzickou osobu a pro právnické osoby, které mají čtvrtletní zdaňovací období.
Ke změnám dochází také v oblasti promíjení pokut – viz pokyn GFŘ D-29 .
Od 1. 1. 2023 nevzniká povinnost uhradit některé pokuty (1 000,- Kč – opožděné podání KH bez výzvy správce daně a 10 000,- Kč nebo poloviční výše – podání KH v náhradní lhůtě na výzvu správce daně ), pokud se jedná o první prodlení v daném kalendářním roce. Jedná se o automatické prominutí, tj. není nutné žádat správce daně. Pokud je i v takovém případě platební výměr vystaven, je důležité co nejdříve projednat další postup se správcem daně.
Informace ke změnám v kontrolním hlášení jsou dostupné na stránkách Finanční správy zde.
Další články
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
