Odvod zdravotního pojištění při souběhu příjmů
Pojistné na zdravotní pojištění musí zaměstnavatel odvádět alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud je příjem z pracovního poměru vyšší než minimální mzda, pojistné na zdravotní pojištění se odvádí ze zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance ve výši 13,5 % a ze souběžného „vedlejšího“ pracovního poměru se již nemusí pojistné dopočítávat do minimálního vyměřovacího základu v úrovni minimální mzdy.
Jestliže ani v jednom zaměstnání nedosáhne zaměstnanec minimálního vyměřovacího základu, provede pověřený zaměstnavatel dopočet pojistného odpovídající základu v úrovni minimální mzdy, tj. do 11.000 Kč.
Pokud zaměstnanec dosáhne v „hlavním“ pracovním poměru minimálního vyměřovacího základu a u vedlejšího příjmu zaměstnanec tohoto minima nedosáhne, musí být druhému zaměstnavateli předloženo potvrzení o tom, že zaměstnanec u jiného zaměstnavatele odvádí pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Na základě tohoto potvrzení pak druhý zaměstnavatel nemusí provádět dopočet do minimální mzdy, ale pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu.
V případě, že souběh zaměstnání je spojen se samostatnou výdělečnou činností, zaměstnanec doloží zaměstnavateli čestné prohlášení, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy na zdravotní pojištění a zaměstnavatel pak odvádí pojistné ze skutečné výše příjmů.
Pokud zaměstnavatel zaměstnává cizince, občana EU, který má i nadále příjmy ze zaměstnání v zemi svého trvalého bydliště, musí tento zaměstnanec předložit zaměstnavateli v ČR formulář A1, prokazující, že nadále podléhá zdravotnímu pojištění ve státě trvalého bydliště. Potom zaměstnavatel neodvádí zdravotní pojištění dle českých předpisů, ale měl by se informovat, zda mu nevzniká povinnost hradit pojistné dle předpisů státu, do jehož systému zaměstnanec přísluší.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: pavlina.vasova@bnt.eu
Další články
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
