Odvod zdravotního pojištění při souběhu příjmů
Pojistné na zdravotní pojištění musí zaměstnavatel odvádět alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud je příjem z pracovního poměru vyšší než minimální mzda, pojistné na zdravotní pojištění se odvádí ze zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance ve výši 13,5 % a ze souběžného „vedlejšího“ pracovního poměru se již nemusí pojistné dopočítávat do minimálního vyměřovacího základu v úrovni minimální mzdy.
Jestliže ani v jednom zaměstnání nedosáhne zaměstnanec minimálního vyměřovacího základu, provede pověřený zaměstnavatel dopočet pojistného odpovídající základu v úrovni minimální mzdy, tj. do 11.000 Kč.
Pokud zaměstnanec dosáhne v „hlavním“ pracovním poměru minimálního vyměřovacího základu a u vedlejšího příjmu zaměstnanec tohoto minima nedosáhne, musí být druhému zaměstnavateli předloženo potvrzení o tom, že zaměstnanec u jiného zaměstnavatele odvádí pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Na základě tohoto potvrzení pak druhý zaměstnavatel nemusí provádět dopočet do minimální mzdy, ale pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu.
V případě, že souběh zaměstnání je spojen se samostatnou výdělečnou činností, zaměstnanec doloží zaměstnavateli čestné prohlášení, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy na zdravotní pojištění a zaměstnavatel pak odvádí pojistné ze skutečné výše příjmů.
Pokud zaměstnavatel zaměstnává cizince, občana EU, který má i nadále příjmy ze zaměstnání v zemi svého trvalého bydliště, musí tento zaměstnanec předložit zaměstnavateli v ČR formulář A1, prokazující, že nadále podléhá zdravotnímu pojištění ve státě trvalého bydliště. Potom zaměstnavatel neodvádí zdravotní pojištění dle českých předpisů, ale měl by se informovat, zda mu nevzniká povinnost hradit pojistné dle předpisů státu, do jehož systému zaměstnanec přísluší.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: pavlina.vasova@bnt.eu
Další články
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Do jaké míry odpovídá zaměstnavatel za šikanu na pracovišti? Může zaměstnavatel případně požadovat náhradu škody vůči šikanujícím zaměstnanci? Co pro to musí udělat?
Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty
Nejvyšší soud (sp. zn. 23 Cdo 2613/2025) v návaznosti na Ústavní soud změnil dosavadní praxi. Je-li splatnost ceny smluvně vázána až na doručení faktury, promlčecí lhůta začíná běžet až od skutečné splatnosti, nikoli od okamžiku, kdy věřitel mohl fakturu poprvé vystavit.
Když Teams nahrává dál: soukromé hovory z Teams nelze použít proti zaměstnanci
Španělský soud přiznal zaměstnankyni odškodné ve výši 335 992,62 EUR poté, co zaměstnavatel použil její soukromé rozhovory proti ní.
Odstoupení na tlačítko
Představujeme nový § 1830a občanského zákoníku, který ukládá všem e-shopům zavést novou funkci.
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
