Odvod zdravotního pojištění při souběhu příjmů
Pojistné na zdravotní pojištění musí zaměstnavatel odvádět alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud je příjem z pracovního poměru vyšší než minimální mzda, pojistné na zdravotní pojištění se odvádí ze zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance ve výši 13,5 % a ze souběžného „vedlejšího“ pracovního poměru se již nemusí pojistné dopočítávat do minimálního vyměřovacího základu v úrovni minimální mzdy.
Jestliže ani v jednom zaměstnání nedosáhne zaměstnanec minimálního vyměřovacího základu, provede pověřený zaměstnavatel dopočet pojistného odpovídající základu v úrovni minimální mzdy, tj. do 11.000 Kč.
Pokud zaměstnanec dosáhne v „hlavním“ pracovním poměru minimálního vyměřovacího základu a u vedlejšího příjmu zaměstnanec tohoto minima nedosáhne, musí být druhému zaměstnavateli předloženo potvrzení o tom, že zaměstnanec u jiného zaměstnavatele odvádí pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Na základě tohoto potvrzení pak druhý zaměstnavatel nemusí provádět dopočet do minimální mzdy, ale pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu.
V případě, že souběh zaměstnání je spojen se samostatnou výdělečnou činností, zaměstnanec doloží zaměstnavateli čestné prohlášení, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy na zdravotní pojištění a zaměstnavatel pak odvádí pojistné ze skutečné výše příjmů.
Pokud zaměstnavatel zaměstnává cizince, občana EU, který má i nadále příjmy ze zaměstnání v zemi svého trvalého bydliště, musí tento zaměstnanec předložit zaměstnavateli v ČR formulář A1, prokazující, že nadále podléhá zdravotnímu pojištění ve státě trvalého bydliště. Potom zaměstnavatel neodvádí zdravotní pojištění dle českých předpisů, ale měl by se informovat, zda mu nevzniká povinnost hradit pojistné dle předpisů státu, do jehož systému zaměstnanec přísluší.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: pavlina.vasova@bnt.eu
Další články
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
Způsobilost nezletilého právně jednat
Pokud položíme otázku, zda si nezletilý může bez zastoupení rodičem koupit zmrzlinu, bude nejspíše obvyklá odpověď ano. Při otázce za uzavření smlouvy o úvěru na milion korun bude naopak obvyklá odpověď ne. Je však celá řada různých právních jednání a velké rozmezí nezletilosti, kde bude již odpověď složitější. Může nezletilý ve věku 16 let uzavřít smlouvu s psychoterapeutem nebo advokátem? Může nezletilý ve věku 14 let sám oslovit neziskovou organizaci pro pomoc a uzavřít s ní smlouvu o sociální službě?
